Čím víc hudby člověku projde ušima, tím jasněji nakonec zjišťuje, že je čas uchýlit se ke klasice. I proto nám dělá nevýslovnou radost německý label Denovali Records, který se věnuje zejména hudbě experimentální, elektronické, ambientu, jazzu, moderní klasice a nápaditému propojování zmíněných žánrů. Olomoucká zastávka dvou dítek tohoto labelu, pianisty Carlose Cipy a pianistky a houslistky Poppy Ackroyd, nám v diářích zářila už dlouho.

Na podporu stavby prvního skateparku v Barmě přijeli Brňáci Same River Twice a My Dead Cat na olomoucký SF Miniramp. Temný harcore Same River Twice si necudně pohrával s neskrývanou nasraností a snad i potlačovanou melancholií, neméně zvuční My Dead Cat pak rozproudili zase trochu jiné šťávy se svým noise, dance a punkem.

Po Ostravě a Bratislavě zavítal Erik Truffaz se svým kvartetem i do Olomouce, kde nakopli naplněný a uvolněný Jazz Tibet Club hned první skladbou. Nový bubeník Arthur Hnatek dodal starým věcem nekompromisně tepající energii a během sóla zasvětil publikum i do praxe složitějších polyrytmů. Každopádně se nikdo z jazzofilů nepřestal hýbat a z přídavků by dalo na samostatný koncert.

Dekadence a intenzivní kontakt s publikem. Do olomoucké  „Patnáctky“ zavítali  „děti se vkusem pro zvláštní krásu“, trio Schwarzprior. Tomáš Motal se opět zmítal v epileptickém tanci, Edgar Schwarz a Radek Pléha se zpoza počítačů starali o intenzivní audiovizuální smršť. Povedený večírek doplnili Kluci, electro-punk z Broumova.