Rave města pražského: Location TBA

Location TBA Location TBA foto: Jan Červenka

Publikace Location TBA mapuje vznik a vývoj pražské rave scény posledních let. Editorka Gabriela Kontra dala dohromady dokumentární materiál, který přes svoji fragmentární formu – nebo možná právě díky ní – podává poměrně ucelený vhled do specifické subkultury kolektivů (Cukr, Harmony, Polygon…) a jejich mimoklubových rave parties. 

Kouř, světla pročesávající siluety postav a temné zákoutí opuštěných industriálních prostorů, extáze, pulzující ostré beaty schopné navodit až mystické stavy. Večery, které končí až další den v pozdních ranních hodinách. Nejsem si jistý, jestli člověku, který tyto pocity nikdy nezažil, lze předat, jestli nejsou natolik fyzické, že každý pokus vylíčit je skončí nepochopením. Úvod Location TBA je rozhodně akademický: vznik a formování komunit jsou psané jako učebnicový úvod do problematiky. Slovníkový pojem Co je techno a poté vývoj žánru – devadesátkové ravey, tekno parties zakončené brutálním zásahem policie na CzechTeku v roce 2007 až po současné warehouse parties.

Kniha se postupem mění z esejů na rozhovory, z obecné roviny teorie do konkrétních příběhů. Interview s pořadateli, šatnářkami, osvětlovači, fotografy i účastníky ukazují to, jak komunita vnímá sebe sama zevnitř. A také jakou stopu v lidech rave zanechává. Ukazuje, že nemusí jít pouze o bezbřehý hédonismus (byť k němu neodmyslitelně patří také), ale že účast na těchto akcích poznamenává vidění návštěvníků i mimo svůj mikrokosmos. 

Location TBA, Foto Gabriela Kontra Location TBAfoto: Gabriela Kontra
Skrze co je možné nejlépe pochopit ducha těchto akcí je obrazový materiál, který je klíčovou součástí knihy. Fotografie jsou vybrány s citem pro atmosféru a kouzlo prostředí, zachycují jak intimitu, tak divokost, i paradoxní bytí člověka na rave party: uvědomujíce si vlastní individualitu až tehdy, kdy se stane součástí jednolité uniformní masy. Jednou z hlavních rolí hraje právě místo, které se pokaždé mění, ať už je to hlavní nádraží nebo opuštěná fabrika za městem. Snad je to právě genius loci nečekaných míst, které dají člověku hledícmu na fotografie pocit, že sleduje útržky něčeho jedinečného. Je třeba také dodat, že barevné ladění fotografií jim dává punc nostalgie, mejdanů, které jsou již ztracené v čase. Myslím, že právě kombinace těchto dvou prvků dodává knize zvláštní přídech ztraceného času.

Tématem, jež celou knihou prochází, které se často sami zpovídaní aktéři snaží zodpovědět, jež však zůstává napůl nevyřčené a nevyřešené, je esenciální otázka co je to rave? Je to pouze bezbřehý hédonismus, jehož středobodem jsou drogy a tělesná rozkoš, nebo je emancipačním hnutím se subverzivním a osvobozujícím potenciálem? O tomto tématu publicisté po celém světě napsali za poslední dekády nespočet textů (nutno dodat, že rave od svého vzniku na konci osmdesátých let také prošel značnou proměnou). Já sám se nepovažuji ani za kulturního teoretika, nejsem ani insider, který by takové akce pravidelně navštěvoval. Přesto se mi zdá, že rámování ravu jako utopie (ať už částečné či dočasné) je spíše přáním teoretiků. Jeho osvobozující prvek tkví bezpochyby hlavně v tom, že současná společnost klade na člověka enormní tlak, který je čím dál tím větší: na naši produktivitu, uniformitu, genderovou příslušnost nebo prostě jen standardy oblékání… Anonymní dav zmítající se v šamanských rytmech a nepodléhající vnějším pravidlům tak poskytuje přímo ideální únik od všeho zmíněného.

Location TBA, Foto Gabriela Kontra Location TBAfoto: Gabriela Kontra
Pravdou je, že pokud rave opravdu emancipační prvky má, jsou z velké zčásti vytvořený právě systémem, ve kterém normálně žijeme. Potřebu utéci od společnosti – na chvíli vypnout – máme proto, že se v ní možná necítíme až tak příliš dobře, že se před ní můžeme alespoň na pár hodin schovat a zapomenout na všechna pravidla. Určitým testem pravého utopického potenciálu může být to, pokud tuto situaci obrátíme: kdyby život byl opravdu jeden dlouhý rave, netrvalo by to dlouho a tento život by se změnil v peklo. 

Location TBA není teoretickou prací a vlastně ani kulturní sondou v pravém slova smyslu, na to jí přece jenom chybí větší množství materiálu, souvislostí i komplexity. Je vzpomínkou na noční život v Praze, který se pár lidí rozhodlo prožít jinak než jak bylo předtím zvykem. A paradoxně na něj můžete vzpomínat, i když jste třeba na žádném zachyceném raveu nebyli.

Location TBA – Gabriela Kontra (ed.). Vydala Divočina jako svou první publikaci.




vychází za podpory
EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond
NADACE ŽIVOT UMĚLCE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.