Natasha Khan už se delší dobu točí kolem „nevěsty“ a podle posledních zpráv vychází najevo, že připravuje konceptuální narativní dílo, které bude spojeno s jejím novým albem The Bride. Doprovodí ho stejnojmenná literární povídka, jejíž první kapitolu můžete číst na serveru The Line Of Best Fit. Už v únoru zveřejnila teaser se skladbou I do a oznámením data, jež by mohlo být termínem vydání desky.

Navzdory tomu, že letos velmi očekávaná deska Jamese Blakea se jmenuje Radio Silence, v rádiovém éteru za jeho přítomnosti ticho rozhodně nepanuje. Včera zazněla v éteru v rámci Blakeova pořadu na BBC Radio 1 nová skladba RPG, na které spolupracoval s londýnským rapperem Trimem. Dvojice se spojila už dříve u nahrávky projektu Trimbal.

Zvláštní rytmické znění obléká tajemná polská sestava Bokka do popového hávu podmanivých písní. Vystupuje v bílém, s křišťálovými maskami a jejich koncert zaujme i vizuálním provedením. „Bokka staví své písničky hlavně na futuristických klávesách a kytarách, které do naší dimenze ukotvují hymnické dívčí vokály. Fascinují je zvuky všedního světa, a proto při nahrávání samplů využívají lahve s vodou, papírové krabice nebo vlastní tělo,“ uvádějí pořadatelé z Flédy.

Do hudebního nebe odešel významný producent George Martin, kterému se přezdívalo „pátý brouk“. Spolupracoval s kapelou na jejích zásadních deskách Revolver a Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band, což je však jen špičkou v kontextu rozsáhlé práce, kterou vykonal, aby se z Beatles stala jedna z největších legend historie popu. Loučíme se s úctou.

Phoria je pětice z anglického Brightonu, která dosud vydávala pouze EP a velký debut ji čeká 3. června s první dlouhohrající deskou Volition. Do té doby láká novým videoklipem ke skladbě Undone, která definuje její styl charakterizovaný převrácenou rytmikou, snivými vokály, podmanivými popovými harmoniemi a epickými přechody.

Průběžný festival Itch My Hahaha vstoupil do svého posledního měsíce a před začátkem jara vyvrcholí koncertní premiérou Cabaret Voltaire. Do té doby však proběhne ještě mnoho nevšedních zážitků, které naplní nejdříve nadcházející víkend. Philip Jeck, jeden z vyslanců britského labelu Touch, pracuje se starými nahrávkami, gramofony či vinyly a jeho hudba má blízko k sound-artu i skrze jeho zájem o výtvarné umění.

Saul Williams je jedním z těch jmen, za kterým se vyplatí vyrazit i letos na slovenskou Pohodu. Nejen hvězda slam poetry a herec, ale také zkušený hudebník, rapper a performer loni vydal vysoce ceněnou desku MartyrLoserKing a k singlu Burundi přizval  Emily Kokal z Warpaint. Podobně jako Young Fathers pracuje Williams se společensky závažnými tématy celou škálou vyjadřovacích prostředků, oproštěn od pozérství, v hip hopu mnohdy kralujícím.

Zapomeňte na Daft Punk, zapomeňte na Tame Impala. Vtipálek LA Priest spojuje taneční nonšalanci s progresivně znějícími beaty, psychedelickým plážovým povalováním a eklektickým mixem retro motivů. Fantaskní estetika videoklipu k Oino vám může připomínat pouštní planetu z Hvězdných válek nebo výlety za dobrodružstvím do vyprahlých krajů.

Martin Bukáček je brněnský šaman s plující identitou. O svém původu rád mystifikuje a vlastně mu všechny ty otázky přijdou vtipné. Je napůl Slovák, s blízkým vztahem ke Švédsku, protože na severu strávil nemálo času svého života, či středoevropská směska, jak sám říká. Momentálně žije usídlen v Brně v pronajatém domě s dlouhou historií, který se nachází v Králově poli.

Festival Itch My Hahaha, který už od podzimu probíhá v Brně, se neomezuje žánry ani přístupností publiku a bez obav kombinuje zasněný dream pop s experimentálními večery. Den věnovaný převážně analogovým radiopřijímačům proběhl v kulturním prostoru PRAHA, jenž je ve své dramaturgii dlouhodobě právě experimentování se zvuky nakloněn.