Sledovat festival Sacrum Profanum v polském Krakově neznamená jen slyšet novou hudbu. Vlastně tu můžeme vidět i to, jak současní kurátoři zacházejí s hudbou mezi skladatelskou scénou a undergroundem popkultury. Sacrum Profanum se letos koná od 26. září do 1. října a rozhodně to není malý festival.
Krakovští se rádi chlubí tím, že na přehlídce Sacrum Profanum oslavil Steve Reich své pětasedmdesáté narozeniny a v newyorské edici přehlídky pak vystoupil v Lincoln Centeru společně s Krzysztofem Pendereckim. Jezdí sem vrcholné ansámbly světové soudobé hudby, na druhou stranu pozvání nebo objednávky skladeb přijaly osobnosti z experimentu a ambiciózního popu jako je Aphex Twin, Adrian Utley (Portishead) a Jonny Greenwood (Radiohead). Sacrum Profanum se stalo jedním z nejváženějších polských festivalů, a když Poláci předsedali Evropské unii, nechybělo v oficiálním kalendáři. U takových událostí je dobré na místě zjistit, zda je neudolala grantová politika a pozice na výsluní s mnoha oficiálními partnery. U tohohle festivalu to ověřuje 160 novinářů sezvaných ze světa včetně BBC, časopisu Gramophone a dalších.
Takže: Co letos? Českou spojkou je Petr Kotík, u nějž se zúročuje jeho dávná úzká spolupráce s osobností, která prožívá velké zvovuobjevení. Julius Eastman byl zpěvák a minimalistický skladatel, který zemřel v roce 1990 v pouhých devětačtyřiceti letech jako bezdomovec. Byl přirozený radikál: tematizoval jak práva Afroameričanů, tak homosexualitu, skladby nesly názvy jako Gay Guerilla, Nigger Faggot a Evil Nigger. Na Sacru Profanu ho v několika blocích bude hrát jak Kotíkův S. E. M. Ensemble, tak špičkový britský soubor Apartment House.
Učiněný clash titánů nastane kolem představení rumunské spketrální hudby. Přijede jeden z ústředních autorů Iancu Dumistrescu (báječná skladatelka Ana-Maria Avram letos zemřela), hrát bude Hyperion Ensemble s velkými avantgardisty starší generace, jako jsou Chris Cutler a Tim Hodgkinson, diriguje další osobnost – Ilan Volkov (pak se přesouvá do Brna na Moravský podzim!) – a s kytarami se účastní odborníci na hudbu dlouhých tónů „z druhého břehu“: Oren Ambarchi a Stephen O’Malley – pro čtenáře AlterEcha netřeba dodávat, že druhý hraje v postmetalové legendě Sunn O))) a první v ní hostoval…
Posluchači hudby „někde mezi“ ocení blok Post Indie Classical, kam novými skladbami přispívají Aidan Baker (Nadja), Toby Driver (Kayo Dot) a Finové Mika Rättö and Jussi Lehtisalo (Circle, Pharaoh Overlord), kteří vyšli z tvrdého rocku, ale ustřelují k avantgardám. Dlouhý noční droneový koncert přinese skladby Eliane Radigue (hodinová Occam Océan) nebo Alvina Luciera, ovšem hrají zase i Oren Ambarchi a Stephen O’Malley.
Další sekce festivalu je věnovaná Moondogovi: ano, skladateli, který v kostýmu vikinga patřil k newyorskému pouličnímu folklóru, zároveň ale sdílel byt s Philipem Glassem a jeho zpěvná madrigalová hudba se časem stala velkou „alternativní klasikou“; Pařížský Cabaret Contemporain ho hraje vskutku skvěle, tady se ovšem přidá i Dedalus Ensemble, kolektiv Muzixx a kyarista Raphael Roginski. Tohle jméno stojí za pozornost: Roginski je jedním z největších jmen polského experimentu dnes, v posledních letech vydal své radikální verze Johna Coltranea i Henryho Purcella a vede duo Dziwizna spolu se seniorskou zpěvačkou lidových písní, se kterou natočil album pod širým nebem ve volné přírodě.
Sacrum profanum má zkrátka bohatý program: diskutovat se bude i o politice v hudbě, což je pro Polsko třaskavé téma, dětský ansámbl zahraje písně Sóley a Efterklang, v bloku Meditations zazní hudba Pauline Oliveros či Jennifer Walshe, připomene se elektronická hudba Eugeniusze Rudnika a všechno zakončí africké bubnování konfrontované se Stevem Reichem. Je to typ festivalu, jaký u nás nemáme: kdo vyznává posluchačský přístup „mnoho much jednou ranou“, Sacrum Profanum je tu pro něj.
Autor je hudební publicista.
Sacrum Profanum, Krakov – různá místa, 26. 9. – 1. 10. 17
