Vezmu rubriku Song dne zase jednou z trochu osobnějšího soudku. Včera byl krásný pozdní večer. Seděl jsem kdesi na lavičce v olomouckých Bezručových sadech, v hlavě litr Pálavy, kolem krku zavěšená ta nejkrásnější slečna, nad námi, v parkánových zahradách Konviktu, vyhrával do noci DJský set jakožto součást programu Divadelní Flory. A ten chlápek za pultem právě pouštěl písničku, kterou miluju. Znal jsem každý její tón, každé její slovo, znal jsem název desky, z níž pochází. Jen na jméno samotného interpreta jsem si za boha nemohl vzpomenout. Znáte ten pocit?
Teď už to vím. Byl to Daughn Gibson. A dnes vám ho nabízím k seznámení, neboť je to hudebník interesantní a mnoho lidí o něm stále nemá potuchy. Gibson má hlas hlubší než Mariánský příkop a hraje pošmournou a ironickou kombinaci dubstepu a country. Zní, jako by se Ian Curtis přestěhoval na venkov a ve farmářské košili začal pást krávy. Debutová All Hell je skvostná, loňská dvojka Me Moan pod hlavičkou Sub Popu sice slabší, přesto stále nabízející fúzi, která je netradiční a baví.
