Byl jednou jeden Američan, po rodičích měl mexické kořeny, jmenoval se Sixto Rodriguez a byl to písničkář. Na začátku sedmdesátých let vydal dvě alba, ale ve Státech po nich ani pes neštěkl, a tak nahrávací společnost odstoupila od smlouvy. Sixto svěsil hlavu, ale nakonec to nějak přešel a pak žil úplně průměrným životem.
Mezitím se jeho desky dostaly všelijakými cestami do světa. To ale Sixto nevěděl. A už vůbec nevěděl to, že se z něho v Jižní Africe stal kult. Celá mladá generace v jeho skladbách nacházela významnou ideovou podporu k protestům proti apartheidu. Co je vlastně Rodriguez zač, to ale nikdo netušil. Holt googlit se to nedalo. Leckdo uvěřil kolujícím zvěstem, že muzikant spáchal sebevraždu.
Nespáchal. O mnoho let později ho přece jen vypátrali. Jak to celé bylo (a že to bylo velkolepé a dojemné), ukazuje oscarový dokument Searching for Sugar Man z roku 2012. Pusťte si ho. Na oslavu dnešních Rodriguezových jednasedmdesátých narozenin a jako vzpomínku na režiséra dokumentu Malika Bendjelloula, který před dvěma měsíci tu sebevraždu, co tak dlouho poletovala kolem, vzal na sebe.
