Napínavá, značně cinematická gradující dvouminutová jednohubka rozjíždí vír asociací, především mrazivého charakteru. Může za to jednak několikanásobná difuze elektronických ozvěn, jednak s nepříjemným srdečním echem vyklepávající beat a roztřeseně vybrnkávající zvonivá kytara. Rozlehlé bezeslovné ženské halekání už pak jen všemu dodá punc hmatatelné éteričnosti. Kdo slyšel loňskou desku islandského kolektivu Amiina, najde spojitosti, o kterých sama Anežky pravděpodobně ani netuší.