Přesně za týden začíná v Reykjavíku další ročník festivalu Iceland Airwaves. Tentokrát se na něj sice nepodívám, ale i rok stará návštěva ve mě stále silně rezonuje. Tím více, když dámský kolektiv Grúska Babúska, který byl mým tehdejším největším osobním objevem, včera vydal mini-album plné imaginativního pohádkového divno-popu.

Reykjavík, jakožto vstupní brána k omamné islandské přírodě, je okouzlující neméně. Jeho genius loci není patrný na první pohled. Člověku se chvíli schovává, probublává pod povrchem. Iceland Airwaves k tomu vrchovatě dopomáhají a rozechvívají jako celek. Jako duševní strava, v níž se kloubí radost z pobytu v nesmírně inspirativní zemi s nadšením z netradiční zvídavé hudební dramaturgie.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.