Studio Alta se stává přívětivým místem připomínajícím svou rozlehlostí a vysokým stropem vyhřátou komunitní jeskyni, která teplem zve do svých útrob několikadenním mrazem zkřehlé. Známý výjev dlouhého stolu, několika analogových krabiček a počítače s nakousnutým jablkem. Ambientní hudba, přítmí, palmovité rostliny a zlatá Maneki Neko, která se již stala symbolem koncertů Genotu. Necítím tu stejnou atmosféru, jako při Silent Night, kdy vím, že celý sál se pomalu ukládá ke spaní, a strávím tu několik hodin až do rána. Odtud se musí odejít, proto spánek působí trochu vtíravě. Hranice mezi bdělým vnímáním improvizované abstraktní kompozice a usínáním vyvolaným samotnou povahou dronu, který svým nepřetržitým zněním uvádí do transu, je celkem fluidní.
Areál Kempu Pařez jsou vlastně dvě místa. Ve dne je to docela typické, ale rozlehlé místo k závodní dovolené Liaz. Na prádelní šnůře visí špatně vydělaná kůže, mezi borovicemi rezne rozmlácený Zetor a z chatek vycházejí zamyšlení lidi. Jakmile padne tma, jsi najednou ve snu, mezi výčepem a bazénem se přemisťuješ teleportem, jeden a ten samý hlouček diskutujících nacházíš jednou na schodech a podruhé u houpačky, největší legraci poskytuje trapolína, mokrá a studená od rosy a během koncertu můžeš libovolně ztlumit nebo zesílit hlasitost hudby, ať si můžeš i povídat.
Mezi Ostravou a Berlínem se pravotočivou spirálou koncentruje síla směrem k Prachovským skálám, kde na začátku září oslavuje Šaman ztrátu (snad jen léta). Leckomu se v Blatech podaří souznít s přírodou a setkat se s místním strážným duchem Pelíškem. Již čtvrtý rok tomu napomáhá dobře skrytý a obtížně dostupný festival ambientní a experimentální hudby.
Využívání field recordings neboli terénních nahrávek, zachycování zvuků a ruchů světa živého a umělého mimo prostor nahrávacího studia, světa přírodního a antropogenického, se v současné hudbě stává čím dál tím výraznějším fenoménem. V následujících řádcích si proto krátce nastíníme, jak se tato metoda zaznamenávání bezděčně vznikajících akustických podnětů z okolí proměnila z vědeckého, především dokumentačního hlediska v přístup hudebně-estetický a v jakých formách se vyskytuje u nás i v zahraničí.