Co ta uličnická parta z Gottfreie vymyslela tentokrát?
U vstupu byli snad ti nejzmatenější pracanti. Šamani se zvučili ve třináctém sklepě a venku pod přístřeškem se šteloval projektor. Začal podzimní Freiplatz.
Dlouho se sedělo v tom zatraceně pohodlném středu dvora. Když se ale přece jenom došprýmovalo, mohla se započít exkurze hudebními prostory (zavedla nás i tam, kam neměla). Zhlédnutí bytových prostorů nad Frei Barem se proměnilo v honičku jako z Indiana Jonese (#dobrodružné zpestření). První zastávkou se stal koncert pana Záviše v Music Klubu 13. Jeho pornofolk se tam dolů k cihlovým stěnám bez omítky skvěle hodil. Fakt, že většina publika znala jeho osvětu hlásající texty zpaměti a prozpěvovala je s ním, byl více než radostný. Na druhou stranu kapela Fiordmoss vystoupila nahoře v Gottfrei s plnou vážností. Předávali onu melancholickou vážnost jako někdo, kdo jednou v životě spatřil polární záři poznání a víckrát už ne. Bylo to koupaní se v mlhou zahaleném indie-elektru při měsíčku.
Po půlnoci jejich místo zaujali energičtí Midi Lidi. Tuhle pro mě přední českou kapelu jsem tento rok viděla již víckrát a musím říct, že pokaždé to je jako první vyběhnutí skluzavky. Do jejich hravosti a dětskosti se zamilovala mladší generace stejně jako ta starší. Hitovky jako Lux nebo Rande s přírodou nechybí na žádné správné párty, současně se Midi Lidi na koncertech zaměřují spíše na instrumentální pasáže. Lux sající energii! Během posledních písniček hopsali tanečníci v takové sauně, že se z toho Nele zapařil foťák.
Před koncem večera přišel na řadu fotografický koutek, o který byl prostor obohacen, a DJ T.O.M.M.Y. (jeden z organizátorů Freiplatzu), jehož hudební tok nás pustil spát až před východem slunce. Nevím, jestli existoval oficiální fotograf zmíněného koutku, ale jestli ano, tak být jím, příště si počkám výhradně na ranní hodiny. Spící nebožáci, kteří si v koutku ustlali, se stali podnětnými doplňky fotografované scény.
Sobotním prvním koncertem byl pro mě bohužel až ten od 1flfsoap. Kreativní hoši, kteří sázeli agresivní i líbezné melodie, spatřila jsem poprvé a tleskám při vzpomínce. Projekce za nimi byla příjemná, ale nemohla se rovnat Ventolinovým laserům, které stvořily vizuálně zábavnou stage o pár hodin později. Během nich zazněla ještě Shilpa Ray a DIV I DED. Vzdala jsem se možnosti vidět onu krásně zpívající zahraniční hvězdu Shilpu Ray... teď mi to jídlo za ten poslech nestojí, ale v tu chvíli bylo prioritou. To mi připomíná, že chci vychválit vzkvétající Květ Lotosu s báječnými vegan pizzami místo okvětních lístků.
Během mé večere si Ventolin připravil disco laboratoř a nejnacpanější koncert započal s velkou energií. Avšak publikum si po chvilce muselo vykřičet větší hlasitost, aby teprve pořádná disco science mohla začít. Na podiu i pod ním se odehrávaly několika dimenzionální taneční kreace. Ventolin byl pobízen indiánským pokřikem a on sám se k němu přidával. Musím uznat, že rudé tváře měli opravdu všichni.
Co dodat? Fraiplatz je takový můj legrační kamarád, se kterým je vždy lákavé si zaskotačit. Tak jako se obyvatelé nejen Opavy každé léto těší na originální Gottfreiovské přetvoření koulo-kašny na horním náměstí, tak já budu těšit na další Freiplatz. (Lucie Ščurková)
