Lightning DustJe to krásný i luxusní pocit, když přijdete na kapelu, která hraje téměř jen pro vás. Jakoby přijela k vám domů. Malý undergroundový klub Chapeau Rouge v Praze svým prostředím takovou atmosféru evokuje ještě více tím, že je v něm útulno, a nepůsobí dojmem jakési zapomenuté garáže s potrhanými plakáty rockových hvězd z let sedmdesátých, protože i design je zde velmi moderně pojatý. Vlastně je to podobné místo jako brněnská Stará pekárna, která je zaměřena na jazzové a bluesové koncerty, na něž se někdy sejde jen hrstka lidí. Chapeau Rouge se však soustředí spíše na taneční akce, ale v podzemním klubu je prostor i pro nezávislé kapely.
Pozvat do Prahy kanadské indie duo Lightning Dust, boční projekt členů známějších Black Mountain, právě do Chapeau Rouge byl rozhodně dramaturgicky zajímavý nápad. Ale pokud člověk není úplně sobeckou entitou, která je šťastná z toho, že je tu kapela jen „pro něj“, přijde mu trochu líto, že se na tento koncert dostavilo tak málo lidí. Skoro jakoby šlo o večer jen pro pár přátel. A možná z toho důvodu byla v klubu trochu zima.
Původně měl spolu s Lightning Dust hrát i projekt Coypu Bena Chasnyho, který však zrušil turné, proto nakonec jako předkapela vystoupila česká dvojice Were Mute tvořená Vacem da Hawkem (původně Please The Trees a selFbrush) a Pronefoalem (dříve Squall nebo Atlantic Cable). Experimentování s elektronikou v jejich podání působilo jako pozvánka do zkušebny, kde si jen tiše sednete a přemýšlíte, jak se asi celá ta sonická koláž vyrábí. Were Mute vás nenutí řešit, co se právě hraje za skladbu, prostě jsou. Během jejich vstoupení jsem nějak zapomněla vnímat čas. Myslím, že hráli necelou hodinu ten typ hudby, u kterého se snadno ztratíte, ale ani vás nenapadne někam odcházet. Jednalo se o jeden z prvních koncertů tohoto projektu, který se jistě brzy zařadí k tomu pozoruhodnějšímu z české nezávislé scény.
Lightning Dust přivezli do Evropy nové album Fantasy a podle toho také vypadal jejich koncertní setlist. Spolu s doprovodnou kapelou hráli Amber Webber a Joshua Wells zejména písničky ze své aktuální desky, což je trochu škoda, protože nezazněl ani v přídavcích jejich nejznámější song Highway z debutu. Na druhou stranu, proč ne, když nahrávka Fantasy byla velmi dobře přijata zahraniční kritikou. V recenzi na hudebním serveru The Line Of The Best Fit je dokonce Fantasy vyzdviženo jako album, které skupinu vymanilo ze škatulky „bokovky“ členů Black Mountain. Nicméně, přiznám se, že jsem trochu očekávala větší průřez skladbami Lightning Dust, jejich tvorbu znám už delší dobu a debutové eponymní album považuji za jedno z nejlepších počinů v kategorii nezávislého indiepopu.
Ale i nová deska zní naživo dobře: bohužel nemůžu porovnat s předchozími vystoupeními kapely, u níž došlo k celkem razantnímu žánrovému posunu, tak mi zbývá jen konstatovat, že v Chapeau Rouge šlo o velmi pěkný koncert tvořený promyšlenými písněmi ve více méně akustickém provedení, i když na albu Fantasy se dostala hodně ke slovu elektronika. Ta zazněla samozřejmě i živě, ale ve skladbách Lighting Dust jednoduše dominuje vibratový a bezchybný hlas zpěvačky Amber Webber, ostatní nástroje jen dotváří hudbu jako celek. Lightning Dust v klubu, to je spíše koncert ve stylu unplugged. Na tomto místě patří pochválit výbornou práci slečny zvukařky, protože koncerty v tak malém prostoru bývají leckdy až trápením pro uši. Pochvala platí i pro nazvučení předkapely, u níž to bylo možná ještě o něco složitější než v případě hlavní hvězdy večera.
Lightning Dust + Were Mute, Praha – Chapeau Rouge, 16. 10. 13
