Dvacet desek, které si letos nenecháme ujít

Queens of the Stone Agefoto: Universal

První měsíce letošního roku pořádně rozvířily nabídku nových nahrávek. Velké comebacky My Bloody Valentine a Davida Bowieho, menší návraty Depeche Mode nebo Justina Timberlakea, nové počiny The Strokes, Foals či Hurts a také debuty, ať už to bylo první album Reznorových How To Destroy Angels nebo britští Peace. To vše a mnoho dalšího přinesly uplynulé týdny, my jsme se však nyní rozhodli vám předložit náš redakční výběr desek, na něž pořád ještě čekáme, a to s velkým napětím. Nakonec je z toho dvacítka zaměřující se hlavně na alba , jejichž data vydání jsou už potvrzená (anebo věříme, že brzy budou). Je to soupis napříč žánry - od hlasitého heavy metalu až k nejtiššímu folku. Doufáme, že si v něm najdete nahrávku, na kterou se těšíte s námi.

Alice in Chains - The Devil Put Dinosaurs Here

Alice In Chains - The Devil Put Dinosaurs Here

Čtyři roky po vydání comebackového alba Black Gives Way To Blue přichází američtí Alice in Chains s novým materiálem. Deska nazvaná The Devil Put Dinosaurs Here vyjde letos na jaře a bude tak již pátou v historii kapely. Jsem zvědav, zda se jí podaří navázat na úspěch předchozího alba, jež bylo poprvé nahráno s novým zpěvákem skupiny Williamem DuVallem. Ten v roce 2006 nahradil tragicky zesnulého frontmana Laynea Staleyho. K albu se váže jedna kuriozita. V prosinci 2012 unikl na internet plánovaný první singl Hollow. A fanoušci k němu vytvořili videoklip, jenž zveřejnili na Youtube. Tuto skutečnost však kapela nesla poměrně nelibě, a z toho důvodu pak v lednu 2013 vznikl k písni rovněž oficiální videoklip od režiséra Roberta Schobera. (Michal Jelínek)

Iron and Wine – Ghost on Ghost

Iron and Wine – Ghost on Ghost

Sam Beam a.k.a. Iron and Wine je Rumcajs amerického nezávislého folku. Jeho první alba přinášela především niterné akustické zpovědi zarostlého dobráka z hloubi texaského lesa, v nichž plápolala atmosféra posmutnělého táborákového ohníčku, zapáleného na počest zlomeného srdce či smrti blízkého člověka. Na předloňské Kiss Each Other Clean nicméně Beam vystoupil z lesa na předměstí, zastřihl si svůj léta pěstěný plnovous do přijatelné hipsterské podoby a své lo-fi písničkářství zaobalil do pestřejších aranží. Objevily se synťáčky, saxofony, naléhavé blues, rozverné funky, jazz. Změna, která mu překvapivě sedla a jeho zhudebněné melancholii dala nový rozměr. V nové tvářnosti své tvorby bude, zdá se, pokračovat i na svém letošním počinu Ghost On Ghost. Naznačuje to alespoň jedna z povedených vlaštovek Lover's Revolution. (Tomáš Franta)

A Day To Remember - Common Courtesy

A Day To Remember

Od posledního řadového alba amerických divočáků A Day To Remember uběhly už tři roky. O to větší nadšení vzbudili u svých fanoušků prohlášením z léta minulého roku, kdy se nechali slyšet, že započali práce na novém přírůstku do své diskografie pod názvem Common Courtesy. Navzdory tomu, že materiál je už nahraný, datum vydání není stále známo. Přesto za tímto zdržením stojí příjemný důvod - A Day To Remember se totiž stále nemohou shodnout, které skladby z kvanta nahraného materiálu vybrat. Mezi svá nejočekávanější alba letošního roku řadím Common Courtesy ze dvou důvodů: tím prvním je vysoká laťka, kterou nastavili předchozími počiny Homesick a What Separates Me From You, druhým pak jejich ohlášená účast na letošním ročníku festivalu Rock For People. Nové skladby by jejich setu nepochybně slušely. (Martin Hrdlička)

Vampire Weekend – Modern Vampires of the City

Vampire Weekend - Modern Vampires of The City

Ač název alba nezní zase tolik originálně, u Vampire Weekend bych se opravdu nebála, že nám naservírují průměrné album. Kapela z něj ostatně zveřejnila už tři písničky, a tentokrát se opravdu žánrově vyřádila. Singl Step, ze kterého vykukují vlivy amerického hip hopu, zní jako archivní ztracený pop song a možná je tu trochu té inspirace od Boba Dylana. Diane Young ve stylu klasického rock'n'rollu je nejlepší pro bezstarostnou jízdu po boku frajera s elvisovským účesem nebo nějaké kočky z Pomády. Je to tak retro, a přitom s moderním zvukem a typickou vampirovskou melodikou. Indie pop zase ožije. (Zuzana Macháčková)

Mount Kimbie - Cold Spring Fault Less Youth

Mount Kimbie - Cold Spring Fault Less Youth

Svěží dech dubstepovým vodám? Made to Stray, příjemně gradující píseň lemována poprvé vokály samotného Kaie a Doma, věští spolu se zapsáním pod Warp nové začátky; byť jde teprve o druhé, dlouho netušené album, vycházející víc ze zkušenosti živého koncertování a většího zapojení analogových nástrojů. Téhle skladbě patří srdce Jamese Blakea. Ne náhodou. Vše ostatní je těžce pod pokličkou velké experimentální věštící koule. Tuto desku, kterou pěvecky doprovodí neméně třpytivá hvězda Kinga Kruleho, čekám po Blakeovi ve všech těch tancích nejvíc. (Libor Galia)

Black Star Riders - All Hell Breaks Loose

Black Star Riders - All Hell Breaks Loose

V prosinci 2012 se členové nynějších Thin Lizzy odhodlali k natočení nové desky. A jelikož nechtěli, aby byl jejich počin srovnáván s tvorbou původní kapely v čele s frontmanem Philem Lynottem, rozhodli se pro tento účel změnit jméno. Termín „Black Star Riders“ odkazuje na americký western Tombstone s Kurtem Russellem v hlavní roli. Další pozoruhodností je, že projektu se odmítli zúčastnit dva členové Thin Lizzy, a to bubeník Brian Downey a klávesista Darren Wharton. Zatímco Downeyho pozici zaujal Jimmy DeGrasso, známý například ze svého působení v doprovodném ansámblu Alice Coopera, Whartonův post zůstal neobsazen. Tento debut je bohužel poněkud ve stínu dalších alb plánovaných na rok 2013, ale jak předznamenává první singl Bound For Glory, máme se opravdu na co těšit. (Michal Jelínek)

Tribes – Wish To Scream

Tribes - Wish To Scream

Tohle je sázka na jistotu. Každý ze tří dosud představených singlů je z úplně jiného světa. Píseň Wrapped Up In The Carpet je vizitkou místa, kde byla natočena. Prostorovost a majestátnost Los Angeles a zároveň jakási jednoduchost a přímočarost. How The Other Half Live je hra na rockové hvězdy, ale zatraceně povedená hra. Tribes jsou hudebně tak velkou a přitom pořád dost malou, lokální kapelou z londýnského Camdenu. Čím to je, že si mohou dělat, co chtějí a vždycky se to povede? Nejsou pozéři, ale pravdomluvní sympaťáci a umí hrát i skládat písničky, které si zaslouží zaznít v popovém rádiu i na malém indie festivale. Říkám to už od té doby, co jsem slyšela jejich debut Baby. Existence Tribes (a teď navíc návrat Suede) je hodně velkou výzvou pro bratry Gallagherovy. V případě Tribes už je to jen otázka času. P.S. Natočeno v Sound City Studios v LA (tam, kde se nahrávalo i Nevermind od Nirvany). (Zuzana Macháčková)

Jimmy Eat World - Damage

Jimmy Eat World - Damage

Přiznám se, že Jimmy Eat World jsem vždycky poněkud míjel. Tedy kromě alba Bleed American. To si mě zcela získalo a přitáhlo k jejich setu na festivalu Rock For People 2011, kde mě přesvědčili o svých kvalitách tak, že jsem si to zopakoval o měsíc později na rakouském festivalu Frequency. Svými živáky dokázali, že je potřeba dát šanci celé jejich diskografii, ale i tak musím konstatovat, že nejen já, ale i většina hudební veřejnosti doufá, že s novým albem překročí svůj stín s názvem Bleed American. Nechme se tedy ještě chvíli unášet starými kousky, než nám naservírují 11. června zbytek. (Martin Hrdlička)

Kittchen - Radio

Kittchen

Nová deska tajemného hudebníka Kittchena je připravená k vydání na prvního máje. Album ponese název Radio a bude následovníkem dva roky starého debutu Menu. Ten tehdy zaujal (hudební kritiky) natolik, že si vysloužil dokonce nominaci na cenu Vinyla. O rok později pak Kuchař vydal kolekci remixů písní ze svého debutu s názvem Dezert, na níž se podíleli kupříkladu Bratři Orffové, Bonus anebo Martin Evžen Kyšperský z kapely Květy. Radio vyjde stejně jako debut u nezávislého labelu Červený kůň, první zveřejněná skladba se jmenuje Berlin a poslechnout si ji můžete níže. (Jakub Zbořil)

Howler – "druhá studiová deska"

Howler

Na tuto kapelu by se nemělo zapomínat, obzvlášť, když jejich zpěvák Jordan Gatesmith prohlašuje, že nová deska chystaná (snad) na tento rok bude inspirovaná 60's popem, psychedelií, Yardbirds, Rolling Stones a dokonce americkou folkařskou klasikou jako je Woody Guthrie, Bob Dylan nebo Pete Seeger. Po tak dobrém debutu jako byl America Give Up Howler můžou všechno. A jejich směřování k psychedelickému popu zní přinejmenším zajímavě. Bude to tentokrát něco mezi Jakem Buggem a Peace? (Zuzana Macháčková)

The National – Trouble Will Find Me

The National – Trouble Will Find Me

Intenzivní kolekcí krasosmutnění High Violet si The National podmanili snad každou modrou duši, která se k nim přiblížila. Soundtrack pro osamělé, zadumané, deštivé večery osciloval u posluchačů mezi adorací a bezmeznou adorací, a není tedy divu, že nástupce se stal snažně očekávanou záležitostí. Dočkáme se po třech letech. Navzdory prohlášením, že pětice muzikantů konečně zažehnala své rozervané, tápající období, našla svou tvář a rozhodla se relaxovat, se nemusíme bát – s The National nám veselo nebude ani tentokrát. Naznačuje to jak název desky, tak před pár dny zveřejněná skladba Demons. Tíživá a každému člověku tak mrazivě blízká introspekce v podání meditativně podmanivého barytonu Matta Berningera za doprovodu nezaměnitelného našeptávání posmutnělých, mollových kytar slibuje jeden z posluchačských zážitků roku. (Tomáš Franta)

Children of Bodom – Halo of Blood

Children of Bodom - Halo of Blood

Přiznávám: pro tuhle finskou partu mám slabost. Proto s napětím vyhlížím Halo of Blood, v pořadí už osmou studiovku, jejíž datum vydání je naplánováno na 11. června. Children of Bodom se při jejím nahrávání vrátili k osvědčeným producentům, s jejichž pomocí kdysi vznikaly nejlepší desky kapely. Poslední dvě alba Finů vysoká očekávání rozhodně nenaplnila, doufejme, že novinka bude v tomto směru úspěšnější. Svěží, energické a nápadité album Children of Bodom potřebují jako sůl. (Jan Simandl)

WWW – „třetí studiová deska“

WWWfoto: Filip Drábek

Sifon. Milesa. Typlt. Trojúhelník, který namaluje smyčku, zhoupnu se. Trojka nemá jméno, jen pár nápověd, které byly nasměrovány z pódií a Live! Nedávná návštěva brněnského Kabinetu MÚZ dala jasnější vyhlídky: WWW jsou si jistější, nejméně hudebně, a novinka nabývá jasných, temnějších, přesto tanečnějších obrysů. Ne, my se určitě neznáme, ale v květnu se, věřím, znát budeme. (Libor Galia)

Noah and the Whale – Heart Of Nowhere

Noah and the Whale – Heart Of Nowhere

Vzhledem k tomu, jak vydařená byla jejich poslední deska Last Night On Earth, moje očekávání ohledně dalšího alba jsou velká. První singl There Will Come A Time sice nic neslibuje, ani nevyvrací, ale i to může být zavádějící. Noah and the Whale mluví o novovlnné nostalgii a tématu dospívání, ale celou věc jistí inspirační zdroj jménem Jarvis Cocker. Nezbývá, než si počkat, co všechno z toho vyleze. (Zuzana Macháčková)

Daft Punk - Random Access Memories

Daft Punk - Random Access Memories

Ve jménu francouzské takřka zapomenuté modly, tajemné robotí dvojice Daft Punk, nám visí nespočet otazníků. Deska už sice název má a věhlasní producenti natáčí desetiminutová adorující videa, jak je návrat po dlouhých sedmi letech velkolepý, ale téměř třicet ukázkových sekund, stále se opakujících v dalších upomínkách, nezní nikterak lákavě. (Jakkoliv byl dvě léta starý soundtrack k Tronovi balzám pro uši.) Pánové se halí do osobité roušky tajemna a nezbude, než vyčkat. Třeba je všechno jinak. Třeba se helmy vyměnily. Třeba Daft Punk opanují taneční parkety "one more time". P. S. Update: Alespoň o písni Get Lucky už víme něco bližšího. (Libor Galia)

Queens of the Stone Age - ... Like Clockwork

Queens of the Stone Age - ... Like Clockwork

Parta kolem Joshe Hommea se velmi tajila s jakýmikoliv informacemi ohledně své šesté studiové nahrávky. Queens of the Stone Age nás napínali od loňského léta, kdy na svém Facebooku prozradili, že natáčejí novou desku. Ale v posledních dnech se konečně vše vyrýsovalo. A dali si opravdu pořádnou, skoro šestiletou pauzu od vydání předchozího počinu Era Vulgaris. Každé jejich album bylo jiné, nicméně jejich přitažlivá tvář špinavých pouštních rockerů zůstala zachována a s odhalením nového singlu My God Is The Sun je jedna věc jistá: QOTSA jsou jednou z nejprogresivnějších současných rockových kapel a jejich novinka bude událost roku. Výběr jmen spolupracujících umělců, kteří tento verdikt zpečetí, už jen podtrhává řečené: Trent Reznor, Alex Turner, Jake Shears, Sir Elton John, Dave Grohl a již tradičně Mark Lanegan. Natočeno ve slunné Kalifornii. Vyjde 3. června ve Velké Británii a datum vydání ve zbytku Evropy bude jistě brzy upřesněno. Těším se moc. (Zuzana Macháčková)

Sigur Rós – Kveikur

Sigur Rós – Kveikur

Do notové osnovy vepsaná inspirace a atmosféričnost magické islandské krajiny v podání Sigur Rós si zřejmě užívá políbení Múzy. Jen rok po Valtari totiž post-rockoví velikáni vydají další nahrávku – Kveikur. Proklamuje se jí koketování s agresivnějším zvukem, temnějšími polohami a svůdností smrti a první singl to minimálně v náznacích potvrzuje. Jestli však typická, zasněně křehká, zádumčivá vzletnost zcela ustoupí stinnému povědomí, je zatím ve hvězdách. S určitostí ale můžeme říct, že při jejich koncertě na letošních Colours of Ostrava už si nové skladby nebudeme moci vychutnat v podání kompletního zlatého jádra Sigur Rós. Krátce po nahrání Kveikur se totiž jednu z nejinspirativnějších skupin posledních let rozhodl opustit klavírista Kjartan Sveinsson… (Tomáš Franta)

Black Sabbath - 13

Black Sabbath - 13

Neumím si představit, že by v našem přehledu chyběla tak významná událost jako nedávný reunion Black Sabbath. V opětovné spojení legendární anglické kapely už nejspíš doufal málokdo a zpráva tehdy způsobila poprask. I přes jisté komplikace (odchod Billa Warda, rakovina Tonnyho Iommiho) vzniklo pod dohledem Ricka Rubina po třiceti pěti letech album 13, nazpívané Ozzy Osbournem. Podle skeptiků kapela nedokáže po tolika letech navázat na svůj typický zvuk a výraz, jenž vždy činil Black Sabath výjimečnými, já však věřím, že se vše vydaří a 13 bude deska, která všem škarohlídům vytře zrak. (Jan Simandl)

Eminem – "osmá studiová deska"

Eminem

Stále bez názvu a data vydání, ale manažer Eminema Paul Rosenberg prohlásil, že nová deska Marshalla Matherse vyjde v tomto roce. Poté, co prosákly některé informace o spolupracovnících, koncem března přidal Dr. Dre do kotle, když sdělil, že album, na kterém se podílel, je téměř hotové. Po tříleté pauze bude zmíněná nahrávka takovým menším návratem krále mainstreamového rapu a dost pravděpodobně půjde o zásadní zářez na prkno letošních popových desek. Eminema jsem vlastně nikdy neposlouchala a nedokážu si vysvětlit proč, ale na jeho novinku jsem dost zvědavá. Možná je to díky poslední desce Justina Timberlakea, která je důkazem, že i mainstreamový pop může překvapit. (Zuzana Macháčková)

OTK – "další dvě desky"

OTKfoto: BandZone.cz OTK

… vlastně nesejde na tom, co se zrovna roztočí okolo Ondřeje Ježka (+ Gurun Gurun + SRR + nekonečno dalších projektů, které mu vzejdou "z pod sukně"), to vše je mnou zasněně vyhlíženo jako... vánoční stromeček? Dle zpráv je kapela opět plná síly, deska je nahraná, ale vydání prý tak horké nebude. Ale pak, pak to bude stát beztak za to. Vždyť je to černý kůň pro každou otázku, co v tom našem Česku za něco stojí. Oči na stopkách. Na shledanou příště. (Libor Galia)