Paul McCartneyKoncert na střeše nahrávacího studia z třicátého ledna 1969 byl posledním veřejným vystoupením nejlegendárnější čtveřice novodobé hudební historie. John Lennon, Paul McCartney, George Harrison a bubeník Ringo Starr si od svých rozverných počátků vytvořili během let kultovní status a když se koncem roku 1970 definitivně rozpadli, miliony lidí z celého světa kromě truchlení také netrpělivě očekávali, jakou cestou se hudebníci vydají.
Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že sólovky ex-beatlesáků toho nabídly více než jejich poslední společné album Let it Be. John Lennon svou kariéru našlápl oceňovaným eponymním debutem, na který poté navázal albem Imagine, jež obsahuje stejnojmenný hit – asi nejznámější píseň, kterou kdokoliv z bývalých členů po rozpadu nahrál. McCartney se nenechal zahanbit svou sólovkou Ram a poté účinkováním v úspěšné kapele Wings, kterou založil společně se svou ženou. Na sólové dráze to šlapalo také Harrisonovi, jenž vydal silnou desku All Things Must Pass s hity jako jsou My Sweet Lord či What Is Life. Jediný z členů, Ringo Starr, se žádným nezapomenutelným albem neblýskl, nicméně i tak nyní patří mezi uznávané hudebníky.
Všichni členové se po rozpadu více či méně intenzivně věnovali hudbě i nadále – v současnosti již však zbývají pouze dva, jejichž počiny si můžeme poslechnout i v tomhle desetiletí.
Prvním členem, jenž náš svět opustil byl John Lennon, kterého roku 1980 zákeřně zastřelil fanatický fanoušek. Za dlouhých jedenadvacet let ho doprovodil George Harrison, jenž zemřel na rakovinu plic. Nyní se píše rok 2012; uplynulo takřka půl století od prvního alba Beatles, žijící legendy Paul McCartney a Ringo Starr se však do důchodu očividně nechystají a pro své fanoušky chystají i na tento rok nová alba - Ringo přichází se svou sólovkou pojmenovanou stručně Ringo 2012, druhý jmenovaný zase s přehranými skladbami svých oblíbených interpretů s názvem Kisses on the Bottom. A právě na McCartneyho hudební kariéru po rozpadu Beatles se v dnešním článku zaměříme.
McCartney poprvé sólově
Eponymní sólovka liverpoolského rodáka vyšla v době, kdy byl konec Beatles již nevyhnutelný, avšak oficiálně kapela ještě stále držela pohromadě. McCartney se chystal vydat své album měsíc před plánovaným vydáním nahrávky Let It Be, což nelibě nesli ostatní členové a především také lidé z nahrávací společnosti. Celá situace zašla dokonce tak daleko, že byl vyslán Ringo Starr, aby vydání sólovky "rebelujícímu" hudebníkovi rozmluvil. "Poslali na mě Ringa se vzkazem: 'Chceme, aby si odložil své album, je to pro dobro kapely,' řekl jsem mu, aby vypadl," popisoval bez okolků situaci McCartney. Debut i přes tyto trable tedy nakonec vyšel v původním termínu a stal se celosvětovým hitem, jehož se prodalo přes deset milionů kusů. Na albu také začaly rašit první záchvěvy jeho budoucí spolupráce se svou ženou Lindou, která album zpestřila doprovodnými vokály. Úspěch alba neušel ani jeho bývalým spoluhráčům; zatímco Harrison ho označil za slušné, s některými vynikajícími momenty, Lennon se k nahrávce stavil poněkud negativně – překvapila ho především jednoduchá aranžmá, tolik nesedící k jeho bývalému spoluhráči, jenž byl považován za velkého perfekcionistu.
Následující rok vyšla jeho dosud nejúspěšnější nahrávka Ram, na které dostala více prostoru jeho tehdejší žena a jež v podstatě způsobilo založení nového projektu s názvem Wings. Ram se sice v době svého vydání nesetkalo s velkým ohlasem, postupem času však i jeho tehdejší kritici začali měnit své názory a nyní je album označováno za klasiku. Lennon se tehdy nechal slyšet, že na albu se to jen hemží narážkami na jeho osobu, konkrétně především ve skladbách Too Many People a Dear Boy. McCartney později objasnil, že svému ex-spoluhráči věnoval pouze pár vět, jež se týkaly jeho vztahu s Yoko Ono. "Nic jiného o nich na tom albu nebylo," dodal. Lennona však tahle záležitost nenechala chladným a na svém rivalovi se pro změnu vyřádil ve skladbě How Do You Sleep? z alba Imagine.
O pár let později se tito dva ještě setkali při společném jamu, z něhož vyšel také záznam. Lennon byl však tehdy podle mnohých informací na kokainu a jejich sezení nemá z hlediska kvality přílišný význam.
Wings
Se svou ženou Lindou přibral McCartney další hudebníky a založil kapelu Wings, která si v sedmdesátých letech vydobyla silné postavení napříč celým světem. Hlavní průlom přišel roku 1973 s jejich třetí řadovkou Band on the Run, která je často označována za nejlepší nahrávku, kterou jakýkoliv z členů Beatles po rozpadu vydal.
Znuděni nahráváním na ostrovech požádali členové label EMI, aby jim poslal seznam všech svých nahrávacích studií. Volba nakonec padla na exotiku nigerijského města Lagos – tam se kapela potýkala s mnoha problémy, od špatně vybaveného studia či přepadení, při kterém jim byla odcizena hromada textů a kazet s nahrávkami, až po úsměvnou situaci, kdy je ve studiu navštívil africký hudebník a politický aktivista Fela Ransome-Kuti. Ten je veřejně obvinil z toho, že přicestovali do Afriky za účelem odcizení africké hudby – ve studiu mu pak musela kapela zahrát několik písní, aby ho přesvědčila o opaku.
V následujících letech Wings úspěšně pokračovali v kariéře, ačkoliv zájem o ně postupně lehce opadal a podobný majstrštyk jako Band on the Run se jim již vytvořit nepodařilo. Přesto to však kapele pořád dlouhodobě šlapalo; i samotný Lennon na jejich úspěch žárlil – to ho nakonec také inspirovalo k vlastnímu návratu k hudbě, kterou přestal vydávat po narození svého syna v polovině sedmdesátých let. Ke comebacku však nakonec nedošlo, Lennon byl koncem roku 1980 zastřelen; McCartneyho tato zpráva zasáhla během nahrávání nového alba, jež posléze z důvodu neschopnosti jakkoliv tvořit přerušil a Wings se odebrali na odpočinek. Ten nakonec po odchodu některých členů vyústil v definitivní konec kapely.
Znovu na vlastních nohách
Do své sólové tvorby se nakonec znovu pustil již krátce po smrti svého bývalého spoluhráče a přítele, nicméně ze strachu, že by mohl být dalším "na seznamu", se na koncertních pódiích nějakou dobu raději neukázal. Následující roky se nesly ve znamení experimentování, McCartney se objevil kupříkladu na albu Michaela Jacksona Thriller, či si střihl duet se Steviem Wonderem ve skladbě Ebony and Ivory. Ta pocházela z alba Tug of War, jež bylo po dlouhé době prvním, na kterém spolupracoval znovu se starými známými z Beatles – album produkoval George Martin a vypomáhal na něm také Ringo Starr. Své první turné od Lennonovy smrti pak započal až na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
V devadesátkách se zbývající členové sešli při vydání dokumentární série Antology, v jejímž rámci dali dohromady dvě nové skladby – Free as a Bird a Real Love; Lennonova stará dema, do nichž kapela přidala novou hudbu a vokály. Zabrousit se však McCartney nebál ani do takového žánru, jakým je klasická hudba, o kterou se začal blíže zajímat na přelomu tisíciletí. Tehdy spolupracoval na albu A Garland for Linda, které bylo věnováno jeho zesnulé ženě Lindě, jež podlehla rakovině prsu.
V novém tisíciletí se tato žijící legenda motala spíše na různých megalomanských koncertech typu Live 8, kde zahrál společně s U2 skladbu Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band (za což byl poté kritizován Starrem, jehož k této příležitosti nepozval), či na mnohých charitativních a jubilejních akcích. Vystupoval také po boku moderních interpretů, jako jsou kupříkladu Linkin Park, Jay-Z či Dave Grohl z Foo Fighters. Více než hudbou však média plnil svým vztahem a především pak následným rozvodem s bývalou modelkou Heather Mills.
Ačkoliv McCartneymu již na krk dýchá sedmdesátka, kterou oslaví letos v červnu, hudebně zůstává v posledních letech nadále aktivní - před třemi lety kupříkladu předvedl dva památné koncerty, které potvrdily jeho výtečnou kondici a formu. Nejprve společně s Ringo Starrem zahrál na benefičním koncertu Davida Lynche, kde zazněly legendární písně With a Little Help From My Friends či Let it Be, o pár týdnů později pak uhranul fanoušky na kalifornském festivalu Coachela takřka tříhodinovým setem; písně jako Something či Hey Jude doslova strhly přítomný dav – McCartneyho vystoupení dokonce o 53 minut přesáhlo půlnoc, do níž bylo povoleno hrát – hudebník byl následně za každou minutu pokutován tisíci dolary.
Bylo by zbytečné se snažit spočítat, v kolika projektech a nahrávkách měl tento temperamentní Brit prsty, nicméně fakt, že svou neutuchající lásku k hudbě prokazuje svou aktivitou i v takto pokročilém věku, mluví za své. Vždyť málokterý muzikant dokáže za svou kariéru dobýt svět s dvěma kapelami (z nichž jedna je nejslavnější kapelou vůbec) a k tomu ještě navrch přidat zajímavou sólovou tvorbu.
