Nejasně ohraničené bezčasí Tomáše Knoflíčka

Nejasně ohraničené bezčasí Tomáše Knoflíčka

Harmonie působící jako znovuzrození. Nebo svět v roce nula. Tak začíná znít debutové album Tomáše Knoflíčka nahrané během loňského jarního lockdownu. Na Vaguely Delimited Targets dominuje psaltérium, starobylý drnkací nástroj, který se velmi rozšířil v evropské středověké hudbě. Odkazování k historii, dobám dávno minulým, může představovat určité hledání osobního klidu, fungovat sebe-terapeuticky. Současnost zatím přináší spíše opačné pocity, chaos, nejistotu a ztrátu koncentrace. Jako by bylo stále těžší žít teď a tady, což je předpokladem vnitřního štěstí. 

Tomáš Knoflíček, zvukový sběrač a skladatel (a vedle toho také v Ostravě usazený umělecký kurátor), je spjatý především s formací Gurun Gurun. Jeho improvizovaná hudební praxe vychází z míchání glitchových struktur dekonstruovaných digitálními postupy s terénními nahrávkami a různými akustickými nástroji. Práce s field recordings v jeho sólovém počinu má zvláštní, pomalu se smršťující charakter, jak stojí na Bandcampu: „geografický poloměr [terénních nahrávek] se během desky postupně zmenšuje, stejně jako se zužoval akční rádius hudebníka během jeho nahrávání.“ Album vznikalo vedle Knoflíčkovy nyní domovské Ostravy hned na několika místech – v italské Ferraře, Benátkách, ale i Chebu nebo v trutnovském okrese.

Používání field recordings v elektronické hudbě znamená ve výsledku vytvoření koláže, ale jen skladatelské myšlení vede ke kompozičnímu dílu, kdy vše do sebe přirozeně zapadá, aniž by posluchač vůbec vnímal, kolik různých zvukových stop a nástrojů se podílí na tom, co právě slyší. Deska, kterou vydal slovenský label LOM zaměřený na experimentální hudbu východní Evropy, dosahuje téměř dokonalé schopnosti vnoření se do svého jiného, zvukově barvitého, občas skoro kouzelného a jogínsky vyrovnaného časoprostoru. Nejde jen o meditativní drones, ale mnoho drobných detailů, vokálních i akustických střípků, občas post-moderních nebo trochu futuristických samplů a tlačítkových zvuků. 

Kunio Tsuji byl tokijský spisovatel, kterému je věnována skladba Spring Fortress. Knoflíček dosud spolupracoval převážně s hudebníky z Japonska (např. Haco, Aus, Cuushe či Moskitoo) a jeho zájem o kulturu Země vycházejícího slunce se volně prolíná také nejnovějším hudebním projektem. Přizval si k němu i dvě umělkyně skrývající se za japonskými jmény Emiko a Hanabi, které přispěly formou vokálů, nástrojových partů flétny a šicího stroje i výtvarným pojetím alba.   

Komentáře

vychází za podpory

EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.