Kafka Band: Vůbec netušíme, kam nás tahle kafkovská loď doveze

Kafka Band Kafka Band

„Člověk může všechno, jen sám před sebou neunikne.“ Nejspíš ani zdaleka Franz Kafka netušil, jak příznačný byl k sobě samému, když tuto myšlenku vyslovil. Kafka před sebou totiž neutekl během života a ještě více před sebou není schopen utéct po své smrti. Je literárním i lidským fenoménem dneška a značná část kulturního světa na něm nenechává nit suchou, v pozitivním i negativním slova smyslu. Je vděčným objektem literárních teoretiků i konspirátorů, historiků i filozofů, zapřisáhlých intelektuálů, je bezedným inspiračním zdrojem jiných spisovatelů, jeho odkaz se značně prolíná do dalších uměleckých forem. Kafka se dostává do komiksových stripů, na divadelní prkna, na filmový pás a čím dál častěji také do hudební partitury.

Začalo to žánrovým označováním „kafkaesque“, pokračovalo pojmenováváním kapel podle postav Kafkových děl (post-punkoví Josef K či post-rokoví Gregor Samsa), končí to přímým zhudebněním jeho knih. Také díky českému literárně-hudebnímu projektu Kafka Band, který vznikl ruku v ruce s vydáním bestselerového komiksového zpracování Kafkova Zámku z pera hudebníka a grafika Jaromíra Švejdíka a. k. a. Jaromíra 99.

Kafka Band je předurčen k tomu, aby byl tím nejvýraznějším a nejdiskutovanějším, co letos česká scéna přinese. Jednak se v něm setkala interesantní umělecká skvadra v čele s již zmiňovaným Švejdíkem, spisovatelem Jaroslavem Rudišem a jádrem Umakart family, jednak přináší formát do dnešních dní prakticky nevídaný. Očekávání, jak dopadne zhudebnění osudů K. ze zásadního literárního díla Zámek, jsou veliká. Dočkáme se již 14. února, kdy deska Das Schloss / Zámek vychází. Ještě předtím se však můžete začíst do rozhovoru s Jaroslavem Rudišem, jehož odpovědi mohou do mnoha věcí okolo Kafka Bandu vnést tolik toužené světlo.


Co bylo hlavní motivací pro založení Kafka Bandu?

Jaromír 99 adaptoval Kafkův nedokončený román Zámek společně s Davidem Z. Mairowitzem do komiksu. A v Literárním domě ve Stuttgartu uvedli velkou výstavu z komiksových adaptací Kafkových děl, kdy její součástí byl právě také Zámek. Protože tam už dříve hráli Priessnitz na výstavě k Aloisi Nebelovi, tak nás oslovili, zda bychom na vernisáž něco nenachystali. A Jaromíra 99 napadlo, že bychom mohli vystřihnout hudební čtení ze Zámku, dvě tři skladby. Jenže nakonec nás to tak chytlo, že těch písniček je deset a právě vycházejí na desce Das Schloss.

Všichni jsme Zámku propadli, já, Jaromír, všichni muzikanti. Základ písniček vznikl během dvou delších soustředění loni v létě. A první dva koncerty, které jsme pak na podzim odehráli ve Stuttgartu a Praze, nás nakoply. Taky jsme hned dostali další nabídky z Německa, Rakouska, Holandska. Vůbec netušíme, kam nás tahle kafkovská loď doveze.

Spolupracoval s Kafka Bandem také David Z. Mairowitz, nebo jeho pomoc skončila s vydáním komiksu?

Ne. Ale z písniček je nadšený a chce nyní pár z nich použít v dokumentu Kafka Unchained, který chystá pro německý rozhlas a v němž se snaží zbořit klišé o Kafkovi jako o smrtelně vážném a temném autorovi. I Kafka Band je totiž trochu groteska a temný humor.

Jak na Kafka Band nahlížet? Může stát sám o sobě, nebo je pouze jistým „kosmetickým doplňkem“?

Je to normální, živá, dobře hrající kapela s trochu více literárními texty, které vycházejí z Kafkova románu Zámek. Muzika vychází z nás. Tak bych to viděl.

Je Kafka Band booktrailer nové generace?

Mě osobně baví křížení žánrů a hraní si s nimi. S Petrem Kružíkem (kytarista Priessnitz – pozn. red.) občas na mých čteních vystupujeme jako literárně-punková kapela U-Bahn. Já třeba čtu ze rváčské novely Národní třída, on do toho surově vazbí na kytaru. Že se hudba s literaturou propojuje, to ostatně není nic nového, to už tady bylo.

Zhudebňování poezie je docela běžná praxe. Ale próza? Co bylo na kombinování hudby s prozaickým textem nejzajímavější?

I to už tady bylo. Mě nejvíc překvapilo, že se podařilo z toho románu vykřesat pár dobrých rockových písniček. Texty jsem vybíral a upravoval hlavně já s Jaromírem. Vylovili jsme spoustu krásných poetických melancholických obrazů, jako třeba ve skladbách Soumrak nebo Zima. Zároveň jsou v románu ale i temně vášnivá místa, tak se narodila třeba skladba Hrob, hodně temný milostný duet, kde s námi jako německý host zpívá Christine Rahn.

Kolikrát jste se museli Zámkem „prokousat“, než vám vykrystalizoval základ pro linii desky?

Šlo to vlastně dobře. S Jaromírem máme v románu podobná oblíbená místa. Z nich se zrodil příběh desky.

Komiksem Zámek a hudebním doprovodem k němu jste se pustili na docela tenký led. Nebojíte se, že když takto sáhnete na tvorbu „mistra“, nejspíš tímto urazíte ortodoxní milovníky Kafkova díla?

To by bylo fajn, se s nimi kvůli Kafkovi na tom ledě pohádat! Stojí za to o Kafkovi mluvit, přemýšlet, nově ho interpretovat.

Nebojíte se přílišné simplifikace a schematizace takto spletitého díla? S jakými jste se dosud setkali reakcemi?

Zatím s dobrými, ale určitě to někoho naštve. A tak to má být. Nemyslím si ale, že přinášíme nějaké zjednodušení příběhu, je to prostě jen naše hudební interpretace románu a komiksu, celého toho příběhu. Hodně jsme se snažili pracovat s atmosférou. Je to mnohdy temné, mrazivé a surové. Ale zároveň v tom je ukrytá i křehkost a něha. Podobně se to mele také v postavách románu. Ve Frídě, v K.

Myslíte si, že je šance tímto způsobem přiblížit literaturu i těm, kteří se jí bojí jak čert kříže? Respektive – dá se „nepřístupný“ Kafka takto „zpřístupnit“ i těm, co si na něho jinak netroufnou?

Takhle bych to neviděl. Já myslím, že to spíše bude pro ty, kdo mají rádi Kafku. A zároveň mají rádi i to, co děláme my okolo. Lidi, co poslouchají Umakart nebo Priessnitz, nebo čtou mé knížky, těm by se mohl náš Zámek a poetika Kafka Bandu líbit.

Pro koho vlastně Kafka Band je?

V Německu, myslím, budeme hrát více pro literárně zaměřené publikum. Tady to bude asi promíchanější. Uvidíme.

Snaží se Kafka Band na desce o jistou interpretaci Zámku a samotného K., nebo nabízí pouze střípky z jeho nedokončeného příběhu a nechává vstřebání čistě na posluchači?

Jdeme po příběhu a atmosféře té krásné knihy. Začínáme hned od první věty, od chvíle, kdy promrzlý K. dorazí do vesnice zapadlé sněhem kdesi na konci světa... Necháváme ho prožít divoký milostný živočišný příběh s Frídou. Necháváme ho v písni Sníh ztrácet se ve vánici, kterou bloudí k Zámku, jehož nikdy nedosáhne. Necháváme ho utkávat se se zámeckou byrokracií, kdy se ve skladbě Nikdy marně snaží na Zámek dovolat.

Jak nahlížíte na interpretaci Zámku? Kdo nebo co je oním „zámkem“?

To si musí každý najít sám, to je na té knize právě to napínavé. Možná jsou Zámek temné síly. Něco, co se nás snaží ovládat. Něco, s čím bojujeme. Pro mě to jsou třeba i dějiny střední Evropy, které nás pořád mají ve své moci. Rádi bychom jim porozuměli, pokoušíme se k nim dostat, známe fakta, ale pořád nevíme všechno.

Jak nahlížíte na postavu K. a jeho životní osudy?

Čím dál tím více mu, myslím, začínám rozumět. K. bloudí vesnicí, v níž je cizincem. Lidé tu jsou odtažití, všichni mají strach z těch ze Zámku. Zároveň k nim mají velký respekt. Nerebelují, i když vidí mnohé nespravedlnosti. K. se tomu snaží přijít na kloub. Na konci cesty je unavený, zničený. Ale pořád tu je. Nedostali ho.

Stvořil Kafka v K. jakousi nadčasovou postavu, literární motiv? Například některé postavy z vašich knih by se ke K-ovi mohly do jisté míry přirovnat.

Já myslím, že K. je velmi normální chlap. Někdy odhodlaný, někdy nejistý, někdy smutný, jindy rozhodný, často zoufalý. Chlap, který také někdy podlehne ženě. Kterého ženské taky ničí. A myslím, že Kafka na mé psaní měl podobný vliv jako Hašek. A Hrabal, u kterého se obojí potkává. Takže měl vliv i na postavy z mých knížek.

Změnil se při práci se Zámkem váš pohled na Kafku?

Konečně jsem loni Zámek dočetl. Před patnácti lety jsem to někde v půlce vzdal. A také jsem ho teď četl německy. Kafkova němčina je krásná, vlastně vůbec ne složitá, ale velmi přesná, nakonec, Kafka byl úředník. Složité jsou jen někdy ty dlouhé věty plné zvratů a paradoxů.

Jaroslav Rudiš (1972) je spisovatel, dramatik, scenárista a hudebník. Je autorem románů Nebe pod Berlínem, Grandhotel, Potichu, Konec punku v Helsinkách a Národní třída. Společně s Jaromírem 99 jej proslavila komiksová trilogie Alois Nebel, podle které natočil Tomáš Luňák animovaný film oceněný Evropskou filmovou cenou. Žije mezi Českou republikou a Německem, píše česky i německy. V Kafka Bandu stojí za mluveným slovem – na albu Das Schloss čte a recituje.

Jak si vysvětlujete, že je Kafka svou tvorbou stále aktuální, ale navíc i trendy ikonou?

Možná prostě potřebujeme pořád nějaké ikony, nějaká zjednodušení... Pamatuju si, jak na začátku devadesátek bylo módní tahat v tašce jeho povídky, vytahovat je v hospodě, číst v nich, mluvit o nich, ztrácet se v těch řečech. Já si myslím, že Kafku hodně lidí zná, má nějakou představu, ale troufám si tvrdit, že takový Zámek zas tolik lidí do konce nepřečetlo. A někdy mám pocit, že to platí třeba i u Švejka. Všichni máme nějakou představu, všichni viděli filmy s Hrušínským, ale kdo Švejka fakt četl? Přitom to je nádherná kniha, právě mimochodem v Německu vychází v novém překladu...  Čím dál tím více mě fascinují spojitosti mezi těmito dvěma autory. Kafka i Hašek se narodili v Praze v roce 1883, ale nikdy se nepotkali, Kafka Haška přežil jen o rok, oba byli nemocní. O Kafkovi se mluví jako temném autorovi, o Haškovi jen jako o humoristovi, přitom ve Švejkovi jsou i pěkně temná místa. A u Kafky se zase musíte občas prostě smát.

Kafka, jak známo, žil sice v Praze, ale psal německy. A vy jste zatím většinu koncertů odehráli v německy mluvících zemích. Takže je to záměr, nebo spíše náhoda?

Kafka psal německy, ale uměl i česky. A já to mám maličko naopak. Jsem rád, že píšu česky, ale umím a píšu někdy německy a kdyby mi v Německu nevycházely knížky, tak se psaním asi jen tak neuživím. A myslím, že to začíná platit i pro muzikanty.

Rýsuje se také to, že by Kafka Band „zhudebnil“ i další Kafkova díla, nebo je deska Das Schloss pouze uzavřením kruhu okolo práce na komiksové adaptaci?

Dobrá otázka. Nějaké nápady určitě máme. Třeba něco z jeho povídek, z nich by mohly vzniknout skvělé texty.

Alois Nebel šel od komiksu přes kapelu až k filmu, neuvažujete o tom, že by i Zámek mohl dojít podobné cesty – tedy že by po komiksu a hudebním ztvárnění vznikl i filmový Zámek nebelovského střihu?

No, vidíte. To by možná nebylo špatné!

Kafka Band - Das Schloss Kafka Band - Das Schloss

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.