V současné době vznikají tak krkolomné experimenty, že i ten nejodvážnější už bývá přijímán bez většího pozdvižení. Zdálo by se, že všechny kouty už jsou prozkoumány, že všechno už je přelepeno nálepkou post. Ale přece jen ještě něco zbylo. Zbyl folkor.

U počítačových her z dílny Amanita Design bývá zvykem, že jejich grafická a hudební stránka rozhodně neplní žádnou podřadnou, doplňující roli, naopak bývá pozoruhodným uměleckým dílem, které by obstálo samo o sobě. Stejně tak tomu bude i u připravované hry Samorost 3.

Jsou věci, jaké si může dovolit jen hodně experimentální label. A tak česko-finský, v Praze fungující label Meteorismo, jenž sám o sobě prohlašuje, že je zaměřen na eklektickou a divnou hudbu, nedávno vydal dost nevšední kus.

Jak by asi zněli Radiohead v jazzovém podání? Takhle. A není to ledasjaké jazzové podání, protože muzikant, který skladbu Reckoner z alba In Rainbows (2007) přepracoval podle svého, má doma dvě sošky Grammy.

Z Montréalu, domovského města kytarovky Ought, přicházejí dobré zprávy. Kapela chystá na 18. září svoje druhé album, ponese název Sun Coming Down. Novinka, která naváže na oceňovaný debut More Than Any Other Day, vychází na labelu Constellation Records.

Když už jsme tak nakousli ten fenomén promítání (černobílých) filmů s novodobým a hlavně živým hudebním doprovodem, sluší se zmínit se taky o následujícím. La Retour à la raison je první dadaistický film, v roce 1923 ho natočil Man Ray.

Oprašování černobílých filmů a jejich dotváření živým hudebním doprovodem se v poslední době stává čím dál oblíbenější činností. Tentokrát si na své přijdou rusisté a ti, kteří mají slabost pro snímky z třicátých let.

Je to sedm měsíců, co elektronický čaroděj Kubatko vydal novou desku Aucklandia. Jak odkazuje její název, vznikala na Novém Zélandu, kde Kubatko sbíral inspiraci dva a půl roku.

Vězte, že ačkoli tato kombinace na první pohled vypadá přinejmenším podivně, jedná se o jeden z nejzajímavějších projektů, který u nás za poslední dobu vznikl. Přesvědčit se můžete na debutovém albu tria Deshane, Kopsloin.

Crystal Castles odchodem Alice Glass nezanikli, ba naopak – Ethan Kath se k budoucnosti kapely postavil čelem, přizval novou zpěvačku, o níž je známo jen tolik, že se jmenuje Edith. (No ale kdoví, jak to s ní je.)