Už počtvrté se koná festival, který je oslavou bastlení a analogové hudební elektroniky, letos hned v několika netradičních prostorech v Brně. Za organizací stojí nám dobře známí Bastl Instruments s projektem Noise.kitchen, a také spřízněný label NONA Records. Noise.Kitchen Synth Fest IV zahájí 11. května koncert v prostoru Husova sboru na Botanické, který už se dříve zapsal mapy nezávislých aktivit v elektronické a improvizační hudbě vystoupením Roberta Aiki Aubrey Lowea na loňském podzimním ročníku Expozice nové hudby.
Londýnský producent Throwing Snow je klubovým fenoménem, živě ho zakusili ti, kdo se v minulých letech mihli na Spectaculare nebo Lunchmeatu. S příchodem jara na svůj BandCamp pověsil dvě nové skladby. V Subtitles sampluje basovou linku staršího DnB tracku Dimensional Entity od TeeBee vs Future Prophecies. Jemné nuance, ve kterých vede ústřední melodii, lákají k poslechu zas a znova.
Dnes zveme k poslechu zcela tradičnímu, ale pro nás možná už trochu vzdálenému. Duchovní zpěvy pravoslavných Velikonoc v podání mužského pěveckého sboru Láska opravdivá uvádíme slovy samotného sbormistra Jana Špačka: „Rozhlasové i jiné zprávy nás stále přesvědčují, že jsou občanům ČR Velikonoce ukradené a mají je jen za prodloužený víkend. Vymaňte se z tohoto trendu snadno a rychle a pusťte si hudbu, která to jednoduše zařídí za Vás.“
Na Velikonoční neděli saháme do pokladnice českého písničkářství a vracíme se k jednomu z těch nejvýznačnějších, Karlu Krylovi. V roce 1974 vydal u německého labelu Caston krátké EP o čtyřech skladbách. Biblickou tematikou se inspiroval často a Carmina resurrectionis jsou vlastně „Písně Zmrtvýchvstání“. Na desce se nachází i Zapření Petrovo, jejíž text odkazuje k události, kdy první z dvanácti Kristových apoštolů třikrát ze strachu prohlásil, že svého zatčeného přítele nezná.
Křesťanský význam Velikonoc se dle průzkumů většiny Čechů příliš nedotýká. Přesto během těchto svátků vzniká prostor k zamyšlení a v tom si třeba vzpomenete na písně, ze kterých proletí hlavou jediná řádka. „Jesus ain’t my favourite saint, but now I just can’t leave him.“ Wave of Love je jednou z méně známých skladeb Johnnyho Borrella a nikdy se neobjevila na jeho sólové desce, ani na albu Razorlight. Akustický koncert pro Anno Africa vrhá na jeho tvorbu zcela jiné světlo.
Zelený čtvrtek je dnem, kdy už nám téměř začínají svátky. Vlastně každoročně držím tradici a sníst něco zeleného se mi obvykle podaří. A tak dnes, v tento pro mě zcela sváteční den, si pouštím live session jen tak pro radost. Islandské trio Fufanu s loňskou deskou Sports může být i vaší radostí. Tři kluci: Kaktus, Erling a Gulli. Kytara, bicí, zpěv. Z jejich koncertu pro KEXP vybírám píseň Now. Trochu špinavé garáže, ve které je celý svět.
Linda Sjöquist je původem z Venezuely, ale několik let už žije ve švédském Malmö. Na její novinkové desce Hogar Monocromático se tak mísí jiskřivý severský chlad se španělskými texty zpívanými jejím magickým hlasem, občas mezi nimi probleskuje angličtina. Album jí asi před měsícem vydal malý švédský label Nytt Arkiv a my z něj dnes vybíráme kouzelnou Eternoretorno. Video vzniklo pod rukama grafického designéra Rasmuse Svenssona.
Jako by sytě zbarvené malby krajin s impresionistickými odstíny získaly zvukovou podobu. A budou slyšet i na koncertě, kam se chodí usínat. Od večera do rána zaplní divadlo Ponec umělci předvídající formy budoucí, abstraktní vize i jiné vesmíry. Genot Centre jsou aktivní celoročně, ale 26. května se uskuteční už počtrnácté akce Silent Night, jeden z jejich nejvýraznějších počinů v žánru dobrodružné hudby. Prvním z potvrzených účinkujících je britská hudebnice Teresa Winter.
Norský producent a experimentální zvukový umělec Geir Jensen, který je známý skrze svůj projekt Biosphere, se pohybuje na poli ambientní hudby, atmosférického techna, ale není pro něj neobvyklé zahrnout do hudby také terénní nahrávky. Jeho nové album The Hilvarenbeek Recordings je založené na fieldech sesbíraných na holandské farmě. Jensen s terénními zvuky pracuje jako skladatel, rozhodně tak můžeme doporučit jeho nový počin jako meditativní poslechovku na neděli.
Avantýry s hudbou se zase probouzejí. Dnes vás zveme do brněnské Herny na temný projekt Nordra americké hudebnice Moniky Khot (Zen Mother). Její zprocesovaná kytara, trumpeta, analogové industriální beaty a ambientní drony představují dystopický svět, který promluví i k tomu, kdo před doom metalem schovává uši do kapuce. Spolu s italskými Julinko ji pak můžete vidět ještě zítra v pražském Punctu uprostřed třídenního veselí Žižkovské noci.
