Do Uherského Hradiště zveme každoročně a také letos už jsme zmínili doprovodné akce formou koncertů, výstav a divadla. Po zveřejnění celého programu nastal čas nahlédnout pod pokličku hlavního festivalového menu, kterou tvoří samozřejmě filmy.
Menu Lab je přehlídka audiovizuálních tvůrců zasazená do architektonicky působivých prostor, chátrajících a nepoužívaných. Takto by se dal jednou větou popsat festival, jenž započal v Hradci Králové a skrze společné kontakty místních neziskových iniciativ letos přesunul značnou část svého programu do Pardubic, aby odhalil mimo jiné tamější polozapomenutou dominantu: Winternitzovy mlýny navržené architektem Josefem Gočárem.
Pokud Tommy Genesis před pár měsíci ještě nedokázala „svou vizi“ naplnit na sto procent (a nejspíš ani nemohla, zjevně je to projekt na pokračování), teď na ní musel být znát posun, protože za tu dobu na sobě dozajista pracovala. Měla jsem předpoklad (jednoduše špatný), že s jejím hlasovým zabarvením na ni možná živý koncert bude příliš náročný. Nebyl. Ta holka rapuje fakt dobře.
Série Music Infinity vozí pravidelně zejména do Prahy hudebníky mimo hlavní proudy a můžeme díky ní sledovat naživo celou řadu umělců od experimentálního jazzu, přes současnou elektroniku až po minimalistické skladatele. Ve čtvrtek se na pódiu Akropole objeví anglické duo Letherette, doslovní žánroví chameleoni, kteří dávají cítit hip hopové flow, lomené beaty, najazzlý sound a přitom všem si vyhrávají s barevností elektronických samplů.
Chladný den, větrno a jen kousek zbývá k tomu, aby se rozpršelo. Pocit nepříjemné vlezlé zimy dominuje, stále si však pamatuji několik různých zvuků města, které jsou tak výrazné, ale přesto jako bychom už je ani nevnímali. Zvonění tramvají, bez toho by Brno snad neexistovalo, dá se tu však najít víc. Třeba bouchání plechu v počasí, že by ani psa nevyhnal, na střeše kopce pod Petrovem, odkud jsou vidět vlaky a teprve v ten moment je začínám taky slyšet. Přitom jsou tu odjakživa, od doby, kdy jsem se narodila, a ještě dávno předtím.
Tento týden začínáme hlukem a experimenty, abychom postupně nabídli náročnější poslech, který ale bude přes veškeré kličky zvláštních tónin, improvizovaných scestí a vzdálených rytmů pořád velmi zábavný. Je to pestrá paleta, ze které je co vybírat, ať už bydlíte kdekoliv.
Po delší odmlce se vracíme s komentovaným koncertním přehledem toho zajímavějšího, co se bude dít v našich klubech (a taky na půdách, v divadlech nebo někde venku). Trochu pozměňujeme koncept a od teď budeme výběr pozvánek publikovat každý týden. Doufáme zejména v to, že upoutáme pozornost i k trochu upozaděným akcím, a sem tam doporučíme výraznější jméno, které není radno si nechat ujít.
Kazetový label Genot Centre vydává limitovanou edici 55 kusů letošní nahrávky Persona kalifornského producenta Bryce Helma, pro něhož jde už o druhé album. Najdeme na něm třináct tracků, které ostře přeskakují jeden ke druhému a simulují tak chaotickou a nervní digitální mlhu. Snové pasáže střídají soundtracky virtuálních realit i taneční klubové groovy.
K povídání o malých scénách a nezávislých promotérských činnostech jsme se tentokrát zastavili v Praze, a to konkrétně v kavárně Unijazzu, sídlící v nejvyšším patře starší budovy nedaleko Václavského náměstí. Tady nám o svých zkušenostech, plánech a motivacích vyprávěli Roman Odjinud a Milan Jakeš, dvojice dramaturgů festivalu Alternativa, kteří jsou také velmi úzce spojeni s relativně mladým kulturním prostorem Punctum v Krásově ulici na Žižkově.
Mezinárodní konference a showcase festival se uskuteční letos již čtvrtým rokem v areálu smíchovského pivovaru. V konferenční části se nepatrně rozšiřuje formát panelové diskuze odborníků, do které zasahují delegáti pouze na konci svými otázkami. Vedle panelu Co hledá booking agent? se totiž uskuteční také interaktivní poslechové sezení Jedno velké ucho především pro hudebníky, kteří by si rádi zahráli třeba na některém evropském festivalu. Tady budou mít možnost nahlédnout, jakým způsobem zahraniční organizátoři a profesionálové vybírají kapely pro showcasy.
