Jestliže se cesta životem náhle ukáže být strmou, je třeba zařvat a přidat. Jakkoliv. Tak by se dalo shrnout poselství, jež zprostředkovává The Louder I Call, The Faster It Runs amerických Wye Oak. Ti se do MeetFactory vrací, aby představili své právě vydané, osvobozující album. Nespoutaný folk, v němž se proplétá art s noisem, se továrnou rozproudí už 26. dubna
Wye Oak stoupají i na aktuálním, na začátku dubna vydaném šestém řadovém albu, které je zas jednou hudebně nápaditější a výraznější – kytary střídají syntetizátory, dávná nálepka indie-whatever je překonána hravým, leč kompaktním, svérázným vyjádřením. Pořadatelé dodávají, že s kytarami Wye Oak nikdy nezacházeli takovým způsobem. Ačkoliv jsou témata na začátku tohoto dubna vydaného alba ve svém jádru melancholická, je vším jen ne sentimentální výpravou – ozývá se hlas skupiny, která setřásá jakékoliv střípky nejistoty a klestí si cestu odvážnými, tvůrčími způsoby. Zpěv zní jednou tiše a možná rezignovaně, na sklonku večera však bezesporu sebevědomě. Tyhle písně nabízí odpověď, že spřízněnost s bližními spolu s niterným odhodláním překoná i největší strasti světa.Ať už jste vyhraněnými koštéry netradičních zvuků, pro něž může být jistou zárukou produkce vyhlášeného eklektika Johna Congletona, nebo snílky odevzdanými imaginativním melodiím, baltimorská dvojice učaruje bez rozdílu a zcela. Souputníkem Wye Oak je na turné jejich krajan a experimentální básník Suno Deko, jehož nedávný debut je popisován jako kombinace prapodivných a pastorálních skladeb.
Wye Oak + Suno Deko, Praha – MeetFactory, 26. 4. 18
