Stojím před dilematem, jak vlastně zpracovat reportáž z festivalu, který je pro mnoho lidí takovým velkým společným setkáním. Slyšela jsem tolikrát, že Beseda není o line-upu nebo velkých jménech, ale hlavně o kamarádství. Je tím místem, kde budou úplně všichni. Tedy ten okruh kolem každého z nás, který znamená „všechny.“ Na druhou stranu jsem jela na Besedu jako odborná veřejnost, hm, takže zhodnotit festivalovou dramaturgii, atmosféru a jak to celé šlapalo, jeví se jako povinnost. Zkusím to vzít z obou úhlů pohledu.
S příchodem prvního červencového víkendu se blíží jihočeský festival Transforma, každoroční přehlídka, jejímž cílem je propojit místní kulturní podhoubí a kreativně ho prolínat s tuzemskou i zahraniční scénou. Letos nově je tento koncept zarámován do osmi dramaturgických celků (číslo odpovídá aktuálnímu ročníku).
Zářijová edice Synapse Knowledge uvedla českou premiéru hudebního dokumentu Desolation Center, pokřtila novou desku dua Šimanský/Niesner, představila vizi festivalu Lunchmeat a v neposlední řadě přivítala v Praze úplně poprvé Marisu Anderson, dle New York Times jednu z nejvýraznějších kytaristek své generace.
Po završených SilentNights přichází pražský kolektiv Genot Centre s GenotPresents. První díl s podtitulem Efemér vs. Invalidovna byl jedním slovem magický. Svatojánská zvuková pouť barokním Karlínem probíhala ve dvou dnech. První den patřil květinovému rituálu Lucie Králíkové (alias Efemér), jemuž předcházel koncert dvojice Šimanský Niesner, navázal den druhý. Během něj zahráli 3C 273, šumařˇˇˇ, Trauma a Lišaj.
Příběh Kralovy vily v Prachaticích není jen o záchraně jedné funkcionalistické památky, ale taky o vítězství progresivní generace nad zatuchlými názory reprezentujícími staré pořádky. Nechme chátrat, hlavně ať je klid! – versus tvrdá práce a oživování zapomenutých prostorů. Festival Vivat Vila je tu jednak jako akce, která přináší dramaturgicky vytříbený kulturní program do města Prachatice, ve kterém se jinak nic podobného neděje, ale zároveň i taková oslava nového života ve staré vile.
Smíchov zanedlouho už nebude tím, čím po dobu své historické existence vynikal. Smete ho vlna pochybné architektury, rezidenčně-kancelářských bloků, nového terminálu jistícího veškerenstvo infrastruktury. Proto je sraz v nádražce, smíchovské Oáze.
