Je až příliš snadné sklouznout k dramaturgii, která omílá už slyšené a hraje na jistotu. Synapse Again, dvoudenní přehlídka pořádaná MeetFactory, naštěstí celkem důrazně ukázala, že je pořád kde brát.
Z dramaturgie zaměřená na přístupnější abstraktní zvuky vyčníval zejména Daniel Blumberg. Britský písničkář klidně může být nástupcem Scotta Walkera. Jeho set stavěl na kontrastu surových beatů se zdrcujícím magnetismem černé díry a andělského hlasu, maniakální i precizní performance se zavrtávala do uší i do mysli. Silné sety předvedli i KMRU, jehož plochy nabraly naživo nečekanou hloubku a přinesly ponor do cizorodého ekosystému, nebo Carmen Villain, jejíž idylická hudba čtvrtého světa nabrala překvapivou dynamiku a hutnost.
Úplně nový rozměr ovšem získaly koncerty, které místo na Smíchově proběhly v KD Barikádníků. Postsocialisticky lynchovská atmosféra i povedená scéna daly hudbě nové kouzlo, kterého (vedle Martyny Basty a Freddyho Rupperta) využila především Stine Janvin ve svých zpěvech, jež nezní jako zpěv. Dojem kazila vlastně jen návštěvnost – u takto prominentní akce by si komunikace a propagace zasloužila větší důraz. Synapse Again vyvrcholila ve Fuchsu2.
Na Synapsi Again naváže v říjnu a listopadu série přednášek, workshopů a koncertů Synapse Knowledge. (Jan Starý)
Synapse Again, Praha – různá místa, 13.–15. 9. 23
