Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 Libor Galia

Nejčernější čerň a sedmý kruh pekla

Death Grips v MeetFactory: reportáž | fotogalerie

Když jsem poprvé viděl, že support Death Grips budou na pražském koncertě dělat Raime, nevěřil jsem. „Je tohle ještě život?“ říkal jsem si. V pondělí čtyřiadvacátého se ukázalo, že vskutku je.

Raime, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 (foto: Libor Galia) Raime, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16foto: Libor Galia

Londýnské duo Jon Andrews a Tom Halstead aka Raime si ten večer na pódium přizvali pomoc v podobě bubenice. Vzhledem k minulým zkušenostem s podobným „obohacováním“ setu (dívám se na tebe, Bene Froste), jsem radostí zrovna neskákal. Nicméně od prvních tónů bylo jasné, že živé bicí jejich performanci neškodí, naopak. Vzhledem k jejich relativní umírněnosti a rozumně zvolenému poměru k beatům elektronickým šlo o pozitivní zpestření a obligátní třešničku na dokonale pohlcujícím dortu. Temnota, nervozita a chladný odstup. Dead Heat a vybrnkávání kytary. Stammer uzavírá kruh. Není úniku, blackest ever black. Poslední skladba absolutně netuším, co byla, ale chci ji znovu a víc. Napište mi do komentářů.

Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 (foto: Libor Galia) Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16foto: Libor Galia

Nabrat čerstvý vzduch a rychle zpět. MeetFactory se proměnila. Přibylo lidí, ale i vylitých dezolátů. Je plno, jako kdyby bylo vyprdováno. Nejspíš proto, že je. Kapela si dává na čas, a když si MC Ride ledabyle střihne opožděnou zvukovku (Guillotine), započne totální apokalypsa. Šlapky v prvních řadách převlečené za patnáctileté holčičky (nebo naopak?) padají pod tíhou masy do změti plastových kelímků, piva a pika.

Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 (foto: Libor Galia) Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16foto: Libor Galia

Trojice na pódiu nakládá nemilosrdněji než rány do ksichtu, jež schytávají ony výše zmíněné hlupačky, snažící se vstát z popela (bordela?). „Get get get get got got got got / Blood rush to my head lit hot lock / Poppin' off the fuckin' block knot / Clockin' wrist slit watch bent thought bot“, vypálí na úvod Get Got Stefan Burnett svým charismatickým hlasem, a než na zem dopadne dopadne kapka potu z jeho plnovousu, hlukové elektropeklo instantně uvaří mozek všem přítomným a rozpoutá další z mnoha záchvatů chaosu. No Love, I’ve Seen Footage, Hot Head. Dobitý a topící se v potu dostanu nápad přežít tuhle noc a zbytek raději sleduju z „mimokotle“. Vidím potetovanou polonahou bestii, neúnavně sázející jeden rým za druhým. Intenzitou mi to celé připomíná Converge, ovšem tady u frontmana nemám pocit, že na konci setu umře. Spíš se modlím, abych neumřel já.

Komentáře

vychází za podpory

EEA and Norway grants
Nadace Český hudební fond
Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.