Femme En Fourrure, Spectaculare 2015foto: Michal HradeckýPoslední dny ještě mladého pražského festivalu vybízely k ocenění bohatosti letošního programu, protože jsme se zase přesunuli k jiným žánrům, než jaké Spectaculare nabídl předchozí dva týdny. Pro mě závěrečná, ale neméně fascinující cesta začala vstupem do holešovického klubu Cross. Ten jediný festivalový večer poskytl prostor finské formaci Femme en Fourrure, jejíž temnota a mrazivost ponořila už tak dost designově i fyzicky chladný klub do atmosféry jiného světa. Vlastně se dá těžko definovat, zdali Femme en Fourrure s občas až znepokojujícím vokálem zpěvačky a chladným zvukem beatů evokují přírodní asociace nebo ocelové město. Jejich koncert v Crossu sice nebyl natolik tělesně interaktivní (klub se moc nehýbal), ale s prostředím, jež obklopují vysloužilé části starých počítačů a jiné technické a mechanické součástky, zcela souzněl. Chyběla energie pulzující z tvorby britských producentů, kterou mohl návštěvník okusit v Paláci Akropolis na předešlých večerech, ale zhuštěná atmosféra a specifikum místa dodaly i tomuto koncertu své kouzlo.
Biosphere, Spectaculare 2015foto: Michal HradeckýVrcholem festivalu se měla stát série tří vystoupení norského producenta Biosphere v pražském Planetáriu. Nápad perfektní a už jen prostředí samotné vzbuzovalo v člověku velká očekávání, že bude svědkem něčeho mimořádného. A budova a její vizuální možnosti skutečně svůj účel splnila, Vjská skupina The Macula Visuals si pohrávala s projekcí hvězd nad hlavou, planetami i průlety abstraktními tunely a využitím 3D efektu, a kdo do Planetária zabloudil naposled v dětství, byl ohromen. Vzhledem k naprostému splynutí umělce s tímto projektem, neboť schován za svými přístroji se ujal úlohy spíše doprovodné, se očekávání „největší hvězdy“ a „legendy ambientní hudby“ celkem rozplynula. Je pravda, že kdyby byla jeho hudba hrána pouze reprodukovaně, zážitek mohl být dokonalejší, protože Biosphere ani s VJs nespolupracoval, hrál si svoji hudbu a z druhé strany kopule se mu vizuální umělci přirozeně snažili přizpůsobit. Jakkoliv to tedy působilo přesně naopak, technicky vizuál, říkající si o největší pozornost, měl doprovázet hudbu.
Biosphere, Spectaculare 2015foto: Michal HradeckýMůže to znít jako znevažování hraní naživo, ale i to má svá úskalí, podobná těm, která provázejí němé filmy doprovázené živým orchestrem. Nedokonalost k takovému představení patří a poznali to i návštěvníci prvního koncertu v šest hodin, kdy hudba a vizuály nebyly zcela sjednocené. Poslední vystoupení o deváté hodině, už bylo (až na pár drobných problémů s projektorem) sladěné. Přesto, pro mě zcela překvapivě, mou pozornost tentokrát mnohem více zaujala vizuální složka, než ta hudební (a to musím přiznat, že i dějové filmy často více poslouchám, než sleduji).
O skutečný vrchol tři týdny trvajícího festivalu se postaralo německé trio Brandt Brauer Frick. Pověstní tím, že se zcela obejdou bez počítačů, hudbu vytváří na grooveboxu, klávesách a bicích, hrají techno naživo. Jejich koncert byl minimalisticky syrový, ale přesto plný dynamiky, kterou jinak roboticky přesné hudbě dodává přítomnost vizuálně pohyblivých muzikantů, kteří přidávají chladně kovovému akustickému technu emocionální rozměr. Trojice byla se svým živým setem relativně brzy hotová, ve zbývajícím čase však hrála dále a vyhověla tak žádostivosti publika.
Bradt Brauer Frick, Spectaculare 2015foto: Michal HradeckýSpectaculare po druhém ročníku zaujal zjevně pevné místo na naší festivalové scéně a vyplnil zimní (obvykle na živé hudební akce chudší) čas programem, který poutá smysly, srdce, tělo i hlavu. Není žádným klišé za to organizátorům poděkovat.
Spectaculare 2015:
Femme en Fourrure, Praha – Cross Club, 4. 2. 15
Biosphere, Praha – Planetárium, 5. 2. 15
Brandt Brauer Frick, Praha – Palác Akropolis, 6. 2. 15
