Space Love – OOfoto: AKA 47Klapka klape podruhé a naposledy a my uzavíráme naše ohlédnutí za desítkou pozoruhodných česko-slovenských videoklipů roku 2014, doplněné o zákulisní svědectví z místa činu. První pětice přesvědčivě naznačila a tato další pětka potvrdí, že úroda hudebních videí byla vloni v našich luzích a hájích vpravdě pestrá. Co si o desítce nejzajímavějších počinů myslíme my a hlavně – co si o nich myslí samotní tvůrci a hudebníci? Jak na natáčení klipů vzpomínají, jak je vykládají a interpretují? Nahlédněte pod pokličku spolu s nimi, nejlepšími možnými průvodci...
Tři roky po Aloisi Nebelovi se dal tandem Noro Držiak – Jaromír 99 znovu dohromady a v signifikantní estetice zosnovali pro Kafka Band videoklip o zničujícím vzplanutí zeměměřiče K. a hospodské Frídy. Láska na první pohled se v něm rázem mění v ponurý pokus o útěk. Před Zámkem, který je interpretován do podoby Velkého bratra, se však nikdo, natož pak zamilovaný pár, neschová. Nešťastný konec je nevyhnutelný. Cesta k němu je dlážděna mnohými intertextovými odkazy, nad kterými pozorný divák zaplesá – Kafkovou Proměnou počínaje, přítomností samotného Aloise Nebela konče. A Kafka Band? Naznačující již od počátku zlé vyústění proplouvá celým klipem v podobě pohřební kapely. Hrob je temný a bezvýchodný, Kafka se nemusí obracet a může zůstat klidně ležet. (tf)
„Videoklip vychází z komiksu Zámek od Jaromíra 99. Po naší společné spolupráci na filmu Alois Nebel mě spolu s Jaroslavem Rudišem oslovili a nechali mi volnou ruku. Využil jsem Jaromírovo výtvarné řešení a doplnil pár motivů, které v komiksu nejsou (mlýn). Práce trvala dva měsíce ve dvou lidech, třetí nám pomohl s posledním záběrem odjezdu z hrobu. Kluci z Kafka Bandu viděli jen pár náhledů a finální klip až na premiérovém koncertě v Arše. Díky za důvěru!”
Poselství: na rastru Photoshopu postapokalyptická vize sesypaného Tumblru, metodika video tutoriálu nespoutané hravosti a extáze barvitého VJ freestylu. Hip hip hurá hop! Tahy myší neskrývají žádné know-how, ready made misille to your heart, pikareskní poklonka devadesátým létům, jejich zasloužilým vetřelcům a hrdinům. Pokus–omyl houpačka, láska–vesmír centrifuga – jasné souřadnice o 480 pixelech. (lg)
Voodoo: „Vždy mě baví pozorovat, jak AKA zareaguje, když si poprvý poslechne song, kterej jsem pro nás zrovna udělal, a ještě zajímavější pro mě je, jak se s tím vypořádává skrz svý videa. Občas se v rámci celkovýho příběhu sejdem a občas ne,“ vypráví Vojtěch Novák alias Voodoo a vzápětí dodá, že jej ale baví obě varianty. Vzájemné porozumění je pro Space Love důležitým interpretačním klíčem. Na otázku, jak jsou rozvržené síly, odpovídá s noblesou: „Dělám na zvuku a AKA na obraze, ale můj názor je ten, že to, co děláme, je víc než to. Všechny texty, včetně veškeré hudby, kterou jsem kdy pro Space Love vytvořil, byla inspirovaná mejma nejhlubšíma pocitama (…) Ten projekt by nefungoval ani kdybychom byli dobrý kamarádi, je totiž hodně ovlivněnej tím, co k Ace cítím a co ona cítí ke mně. Bez tý lásky bychom se buď rozpadli už před prvním koncertem, nebo bychom spolu ani nikdy nezačali dělat.“ Otázka je tak vyřešená prostě: Space Love nerozdělí ani čáry a zlá kouzla.
Jako z šablony nejjednodušších natáčecích programů působí teatrální exkurze do zahrad ježkových. Monikino Kino na konci loňského roku pohladilo hudebně a se svou svérázně pitomou poetikou se odrazilo od břehů velkohubě kulantních Midi Lidi k lyrickému levobočku, ústřední prázdninové lásce, maloměstské femme fatale. Ve svém vyprávění vyslali coby filmaři Monika Midriaková s Petrem Markem též pár pitvorných klipů, jimž kraluje „remix“ jejich producentské pravé ruky. Když nejsou prázdniny, stačí si je vyvést ve fantazii anebo vytáhnout z jiného, strašidelného bijáku, tu ruku oprášit a namazat. V pohádce to dobře dopadne, herci libě zapózují a pak už jen vyjede poslední klapka „Koniec“. Ten příběh si nakonec můžete přehrát tolikrát… (lg)
Když padne noc, vlci a Never Sol ožívají. A s nimi příjemné mrazení v zádech a nepotlačitelná zvědavost, která se ve vás probouzí, když vtaženi mírně roztřesenou kamerou začnete napjatě putovat zarostlou zámeckou zahradou a rozvalinami starobylého skleníku. Na jeden POV záběr natočené podobenství tiše proplouvá pohádkově temným sadem a v praskání ohně a problikávání tajuplné modravé záře se mu na mnoha místech tajuplně zjevuje bílá paní alias Never Sol. Proč tu je? A co má za lubem? Nebyla by to alegorie, kdyby vše nezůstalo nevyřčeno. A tak závěrečný pronikavý pohled němé víly přidává do sbírky další otazník, než aby všechny předešlé vyřešil... (tf)
Průzorem cédéčka psychologická sonda meze trapnosti aneb Rurální estetika nevinnosti a démoni lesa zjevující se v klipu a životě skupiny, jejíž pojmenování napovídá mnohé: na první pohled to rozpálí. Jen tak někdo si před obličej natřásající se vymalované pozadí nenastaví, ani když má rád Marii Pojkarovou, salámoví gurmáni pak závěrečnou krasojízdu smlsnou v případě záliby Ve stínu šumavských hvozdů či Bound 3. Symbióza provokatérů. Kolik bodláků, tolik šifer! Něžné pižmo, drsnej bokeh, zpomalené emoce. Nejlepší básně vznikají v ostravském regionu. (lg)
