Patti Smith od A do Z

Patti Smith Patti Smith

O Patti Smith už toho bylo napsáno mnoho. Jak by taky ne, když tato všestranná umělkyně vystupuje už téměř čtyřicet let a stále se těší upřímné úctě i obdivu kolegů z branže i několika generací fanoušků. Proč ale článek nezkusit pojmout trochu jinak než obvykle? Podrobme Patti abecednímu zkoumání. Patti Smith, to je H jako Horses, N jako New York, R jako Arthur Rimbaud – a mnohem víc.

A Arista Records

Clive Davis, ředitel tehdy začínajícího labelu Arista Records, byl moudrý člověk. Stihl si velmi brzy uvědomit, že Patti Smith se svou kapelou je přesně to, co by měl podporovat. Příležitost, jakou by neměl propásnout. Rozhodl se rychle, obě strany kývly a v prosinci 1975 vyšel mladé muzikantce debut Horses. A pak Radio Ethiopia, Easter, Wave, Dream of Life, Gone Again, Peace and Noise a Gung Ho, dohromady tedy osm zásadních alb rockové historie. (Následující tři alba, Trampin‘, Twelve a Banga vyšly u Columbia Records.)

B Banga

Banga, to je název nejnovějšího alba, které je venku teprve krátce, jen něco přes měsíc. Od dřívějších rockových melodií se Patti Smith místy posouvá k dlouhým meditativním skladbám, prostřednictvím nichž se zamýšlí o světě, a vytváří tak poselství vybízející k rozluštění. Mezi dvanácti písněmi je jedna věnovaná zesnulé Amy Winehouse (This is the Girl) a jedna, již už v roce 1970 složil Neil Young (After the Gold Rush).

C Changing of the Guards

Před pěti lety nahrála Patti album coverů. Kromě zmíněné písně Changing of the Guards, jejímž původním autorem je Bob Dylan, se na desce objevily třeba skladby White Rabbit (Jefferson Airplane), Smells Like Teen Spirit (Nirvana), Within You Without You (The Beatles), Soul Kitchen (The Doors) či Everybody Hurts (R.E.M.).

D Dancing Barefoot

Toť název jedné z nejznámějších skladeb, co kdy Patti složila. Stačilo k tomu pár akordů a od roku 1979 už nic nebrání tomu, abyste si mohli zout boty a taky si zatancovat naboso. Nebo se alespoň bosky proběhnout po trávě.

E Easter

Třetí řadové album, vyšlo v březnu 1978. Singl z něj, Because the Night, napsala Patti Smith společně s Brucem Springsteenem. Titul alba, tedy Velikonoce, není náhodný, deska je plná náboženských odkazů, například text skladby Privilege (Set Me Free) čerpá z třiadvacátého žalmu.

F Fire of Unknown Origin

To byla původně jedna z Pattiiných básní. Později se z ní stala její úplně první píseň. Patti od začátku tíhla spíš k výtvarnému umění a literatuře, s hraním vlastně začala poměrně pozdě.  Než hudba nad ostatní uměleckou činností převážila, čekalo Patti tu a tam nějaké zklamání. Když se totiž učila hrát na kytaru, překvapilo ji, že čím déle hraje, tím hůř akordy znějí. Následně tomu přišla na kloub - zjistila, že je potřeba kytaru čas od času naladit. Když tedy pokaždé našla nějakého šikovného muzikanta, pak už mohla v klidu cvičit. Třeba písně svého oblíbeného Boba Dylana.

G Gloria

„Jesus died for somebody’s sins but not mine,”(Ježíš zemřel za něčí hříchy, ale ne za ty moje), tak zní dosud asi nejslavnější verš, jaký kdy Patti napsala a zazpívala. Otevírá právě skladbu Gloria. Málokdo ale ví, že píseň Gloria patří britské skupině Them v čele s Vanem Morrisonem. Bez úvodní věty, pochopitelně.

H Horses

Patti měla k umění vždycky blízko, ale že by měla skládat písně? Zpívat? Mít kapelu? Kdepak, o tom dlouho ani v nejmenším neuvažovala. Stačilo ale potkat správné lidi, nadechnout se správné atmosféry a roku 1975 z toho najednou bylo jedno z nejdůležitějších rockových alb. Neméně slavný obal, Patti v bílé košili, s kšandami a se sakem přehozeným přes rameno, fotil Robert Mapplethorpe.

CH Chelsea

V hotelu Chelsea bydlela Patti s Robertem Mapplethorpem ještě před začátkem muzikantské kariéry. Hotel byl doslova hnízdem umělců, vyskytovali se tady skoro všichni, kteří tehdy na newyorské nejen hudební scéně něco znamenali. Patti se tu setkala například s Janis Joplin, ale taky se Salvadorem Dalím.

I Iluminace

Když šestnáctiletá Patti uviděla ve stánku s knihami sbírku básní v próze, jejíž obálku zdobil portrét velmi povýšeně a zpupně vyhlížejícího „božského rošťáka“ Arthura Rimbauda, věděla, že ji musí mít. Ukradla ji. Cesty mladé umělkyně a dávno zesnulého básníka se protnuly a den ode dne víc a víc zaplétaly.

J Just Kids

Když Robert Mapplethorpe umíral na AIDS, Patti mu slíbila, že o všem, co spolu zažili, napíše knihu. Co slíbila, udělala. Just Kids je detailním a čtivým uměleckým popisem nejen jejich komplikovaného vztahu (viz dále), ale i Pattiinou autobiografií. V českém překladu kniha vyšla loni a díky ní mohla vzniknout značná část tohoto článku.

K Ivan Král

Všechno zlé je pro něco dobré. Nebýt roku 1968, Čechoslovák Ivan Král by se pravděpodobně nikdy nerozhodl emigrovat. Kdyby neemigroval, jen těžko by se mohl stát součástí kapely Patti Smith a na kytaru v prvních čtyřech albech by hrál někdo jiný.

L labuť

Z útržků raných dětských vzpomínek si Patti Smith vybavuje především jednu. Když při procházce parkem poprvé uviděla plout po řece velkého bílého ptáka, zůstala stát, okouzlena jeho krásou, ladností a bělostnou vznešeností. Maminka jí pověděla, že je to labuť (swan), ale Patti hned poznala, že toto slovo ani v nejmenším nemůže obsáhnout všechny emoce, nadšení a velkolepost okamžiku. Cosi se v ní probudilo. Možná první záchvěv uměleckého pohledu na svět.

M Robert Mapplethorpe

Patti potkala Roberta krátce poté, co přijela do New Yorku. Viděli v sobě umělecky a lidsky spřízněné duše, jejich vztah však nebyl jednoduchý, neboť několik prvních idylických let začala podkopávat Robertova postupně uvědomovaná homosexuální orientace. I když si později oba našli jiné životní partnery, neustále zůstali v blízkém kontaktu, nadále se společně věnovali umělecké tvorbě (Robert začínal s malířstvím, pak propadl fotografii, pomocí níž se snažil bourat společenská tabu okolo homosexuality) a vzájemně se podporovali. Mnoho známých fotografií Patti Smith je právě Robertovým dílem.

N New York

Patti se narodila v Chicagu, ale kvůli nedostatku pracovních příležitostí a s vidinou šťastnějších uměleckých zítřků odjela do New Yorku. A neodjela by, nebýt zapomnětlivého spoluobčana, který omylem nechal v telefonní budce peněženku. Patti totiž sotva měla na lístek na autobus. První týdny v New Yorku přespávala, kde se dalo, neustále jí kručelo v břiše – inu, těžké začátky amerického snu.

O oděv

Patti si vždycky dávala záležet na tom, co má na sobě. Nešlo přitom o to, jestli byly kalhoty roztrhané nebo košile špinavá a zmačkaná, v tomto byla Patti jednoznačně rebel. Ráda se ale toulala po buticích a bleších trzích, aby našla „to pravé“, tedy šátek podobný tomu, který nosil Baudelaire, šaty jako z filmu Na východ od ráje, dlouhý bohémský plášť, Majakovského čepici. Kromě těchto výstřelků byl a je její styl oblékání typický především mužskou stylizací – košile, kravata, sako.

P Punk

Babička punku. Takovou přezdívku si Patti Smith vysloužila, ačkoli sama sebe tak nikdy nenazývala. Nutno podotknout, že tímto punkem se míní spíše punk rock a americký punk na přelomu šedesátých a sedmdesátých let teprve čerstvě narozený, řečený protopunk. Na hudbu stylu Sex Pistols ještě zatím zapomeňte.

R Arthur Rimbaud

Francouzský prokletý básník (1854-1891), už výše zmiňovaný, se pro Patti Smith stal leitmotivem celého uměleckého života. Napsala o něm několik básní, věnovala mu mnoho odkazů v písňových textech, jela se podívat do Charleville, jeho rodného města, Rimbaudův portrét z obálky Iluminací procestoval několik pokojů a byl přilepen na několika zdech.

S St. Mark s Poetry Project

Už od roku 1966 se v kostele svatého Marka na Manhattanu konala z iniciativy básníka a překladatele Paula Blackburna autorská čtení. Své úplně první tady měla i Patti Smith, v únoru 1971. Kromě jiných se přišel podívat Andy Warhol i Pattiin dobrý kamarád, beatnický básník Gregory Corso.

Š šedesát šest

Patti Smith letos 30. prosince oslaví šedesáté šesté narozeniny. Debutovala v roce 1975 a od té doby nezastavitelně tvoří, stále respektována kritikou, umělci a fanoušky, zdaleka ne jen těmi, kteří mají sedmdesátá léta v krvi.

T Andrej Arseňjevič Tarkovskij

Andrej Arseňjevič Tarkovskij (1932-1986) patřil k nejvýznamnějším ruským režisérům, netajil obdiv k Ingmaru Bergmanovi či Federicu Fellinimu. Je podepsán například pod snímky Zabijáci, Solaris nebo Andrej Rublev. Titul Tarkovsky (The Second Stop Is Jupiter) nese jedna ze skladeb z nové desky Banga. Inspirace filmem? Věnování?

U umění

Patti Smith vždycky žila pro umění a žila uměním. Kreslila, malovala, fotografovala, četla, psala, skládala písně, zpívala. Několik let prodávala v knihkupectví, brouzdala se po antikvariátech, objevovala v nich skvosty. Na pár týdnů odjela do Paříže, aby prozkoumala všechna místa, kde dříve bydleli, spali nebo jen procházeli její oblíbení umělci, nevynechala ani místní hřbitov, kam přinesla květiny pro Jima Morrisona. Stále se dívá na svět uchváceným okem básníka a vidí to, co mnozí přehlížejí.

W William Blake

Další z výrazných inspiračních zdrojů, tentokrát anglický romantický básník a malíř, propojující ve svém díle filosofii, náboženskou mystiku a otázku zla. A byl to právě William Blake (1757-1827), kdo chtěl „spatřit svět v zrnku písku.

Z zpěvačka

Newyorská rocková scéna 70. let pochopitelně nebyla tak rozsáhlá jako ta dnešní. Zatímco dnes se na poli hudby pohybuje žen nespočet, třeba v současné dream popové a elektro vlně jich je možná i víc než mužů, tehdy to nebylo příliš zvykem. Ženy tu byly, třeba nepřehlédnutelná Janis Joplin, ta ale už v roce 1970 zemřela. Ženám patříval spíš folk. Patti Smith ovšem stála v čele kapely, která kombinovala rock’n’roll s punkem, tudíž byla vidět. A slyšet především. Femme fatale.

Některá z písmen zůstala neobsazená. Mohla bych se rovnou přiznat, že mě k nim nic nenapadlo. Ale taky bych mohla navrhnout, že zůstala neobsazená proto, aby bylo v budoucnu ještě co doplňovat. Patti Smith má před sebou nepochybně ještě dlouhou uměleckou cestu. Kdo ví, kudy se bude ubírat.

Článek vznikl s vydatnou pomocí knihy Just Kids (Smith, Patti: Just Kids – Jsou to jen děti. Dokořán, Praha 2011).

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.