Letošního dubna je to přesně 180 let od doby, kdy si jistý mladík Karel Hynek Mácha nechal na vlastní náklady vytisknout šest set kusů básnické skladby Máj. V době Národního obrození, kdy se myšlenky a umělecké záměry literatury ubíraly zcela jiným směrem, byly lyrickoepické verše o smrti a tragické lásce nepochopeny, respektive nepřijaty pro svůj odklon od vlastenecké tematiky. A proto až čas ukázal, jak nadčasové, trvanlivé, významné a inspirující dílo Mácha vytvořil.
Inspirace Májem se pochopitelně nevyhnula ani světu hudby. Ostatně, Jiří Fiala říká, že: „Máchova literární díla jsou pokládána za vrcholně hudební, a také sama Máchova osobnost se jevila jeho současníkům jako múzická a muzikální,“ takže Máj jako by byl ke zhudebnění předurčen. Na následujících řádících si proto nastíníme krátký přehled toho, v jakých hudebních formách se Máj za oněch 180 let od svého vzniku objevil.
Neúspěšná ukrajinská opera skončila po první repríze
Na svou první doloženou hudební interpretaci si Máj musel počkat téměř šedesát let. Na sklonku 19. století, v roce 1891, složil skladatel František Zdeněk Skuherský symfonickou fantazii Máj určenou pro klavírní čtyřhru. A roku 1898 pak Vítězslav Novák, skladatel, který se postupně ve svých klavírních skicách i symfoniích nechal Májem inspirovat hned pětkrát, představil klavírní cyklus Můj máj.
Krátce poté, roku 1901, byla v ukrajinském Charkově uvedena opera Lesnoj car (Lesů pán) dramatika a kapelníka Václava Vjačeslava Ivanoviče Suka, v rámci níž se verše Máchova Máje poprvé ocitly i ve zpívaném provedení. Na tuzemské divadelní půdě se však ukrajinské dílo velkého ohlasu nedočkalo – když se Sukova opera o dva roky později hrála v Praze, skončilo vše fiaskem, diváckým nezájmem a po první repríze.
Zvýšený zájem o hudební zpracování motivů Máje nastalo v roce 1936, při výročí sta let od Máchovy smrti. Z té doby pocházejí jednak kantáty (rozsáhlé vokálně-instrumentální skladby určené pro sóla, sbor a orchestr) z pera významného českého skladatele Josefa Bohuslava Foerstera, západočeského skladatele Josefa Bartovského či slováckého rodáka Emila Háby, jednak například divadelní voicebandová úprava Máje od levicového intelektuála a člena Devětšilu, E. F. Buriana, pro niž hudební doprovod složil Karel Reiner.
Vstup Máje do popového světa a experimentálního divadla
První nahlédnutí máje do populární hudby se odehrálo roku 1966, kdy hudebník Petr Traxler převedl jeho verše do skifflové podoby (žánr kombinující folk, blues a jazz) a nechal je zahrát skupinou Kontra v pražském divadle poezie Viola.
Další hudební interpretace můžeme vysledovat až v devadesátých letech, normalizace, zdá se, nebyla Máchově romantismu nakloněna. Roku 1991 uvedl režisér Petr Linhart u Křižíkovy fontány divadelně-choreografické zpracování Máje, přičemž o výraznou hudební složku představení se postaral kytarista Radim Hladík (Blue Effect). Roku 1996 pak skladatel Zdeněk Zahradník představil melodramatické uchopení Máje určené pro recitaci, harfu, klavír a smyčcové kvarteto.
Emil Viklický, výrazná osobnost českého jazzu, se kolem Máchy „nachomýtal“ v roce 2003. Tehdy složil jednak hudbu pro inscenaci Máje v podání Barbory Hrzánové (divadlo Viola), jednak nespoutanou operu Máchův deník aneb Hynku, jak si to představuješ? s prvky jazzu, rocku, gospelu a muzikálu, která zpracovávala motivy Máchových intimních deníků, podstatného interpretačního klíče jak k Máchovi, tak k Máji samotnému.
Ryze muzikální zpracování Máje si odbylo premiéru o rok později v brněnském Městském divadle, jiné brněnské divadlo, Divadlo u Stolu, pak v roce 2006 zpracovalo Máj jako scénickou skladbu s výrazovým tancem, kterou živě doprovázel bubeník Čankišou, Zdeněk Kukla.
Od naivity ke konceptuálnímu hip hopu
Pravděpodobně nejznámější hudební zpracování Máje – bohužel – je to, které Support Lesbiens natočili roku 2008 pro filmařsky rozporuplný snímek F. A. Brabce. Naivní poprockové a písničkářské zhudebnění nakonec vyznělo jako velmi nepovedená parodie a degradace všeobecně nejznámějších úvodních veršů Máje.
Reputaci naštěstí značně napravuje doposud poslední převedení Máje do hudební formy. V roce 2012 uvedl divadelní kolektiv 420People moderní, tanečně činoherní koncept Máchovy skladby, který byl doplněn hudebním doprovodem Pavla Fajta a Ondřeje Anděry z WWW. Do alternativního hip hopu vepsané první intermezzo Máje se následně objevilo i na desce Atomová včela.
(Více k tomuto tématu viz: Jiří Fiala – Karel Hynek Mácha a česká hudba a trojdílný Hudebně-literární slovník Vladimíra Spousty.)
