Omamný niněrový drone, neklidná extáze a „zvuky jezevců“. Punctum uzavírá jarní sezónu

Učihaši Kazuhisa Učihaši Kazuhisa foto: Sonitus

Žižkovský komunitní prostor Punctum představí v červnu trojici výjimečných večerů. V rámci série Sonitus vystoupí veterán japonské experimentální a improvizační scény Učihaši Kazuhisa, který bude využívat kuriózní nástroj daxofon, digitální experimentátor Ludwig Wandinger s neklidnou hyperreálnou elektronikou a na sklonku měsíce také niněrista Yann Gourdon z kultovní drone/krautové formace France.

Ve čtvrtek 15. června se naskytne vzácná příležitost poslechnout si naživo jeden z vůbec nejzvláštnějších nástrojů. Daxofon pojmenoval jeho vynálezce Hans Reichel podle jeho specifického zvuku (dachs je německy jezevec), který může připomínat robotická zvířata i barovou kapelu v představách Davida Lynche. Hudebníků, kteří jej ovládají, je minimum a jedním z těch výrazných je Učihaši Kazuhisa, jinak vynikající kytarista a veterán japonské experimentální scény, který hrál s Jošihidem Ótomo v Ground Zero, s Fredem Frithem nebo se Senyawou. Na pražském koncertě jej doprovodí barevnou kytarovou abstrakcí Obelisk of Light.

Následující večer představí současnější pojetí experimentu. Ludwig Wandinger vydává na Orange Milk nebo Gin & Platonic detailní, prokreslenou hudbu, která přes nelineární vývoj jako by modelovala prostředí, které je dostatečně konzistentní na to, aby vtahovalo. Vedle neklidného maximalismu ale vytváří i neprvoplánově meditativní plochy. Ve čtvrtek 22. června se vedle něj představí argentinský soundartista Melmann, pro kterého jsou charakteristické harfy a jemné elektroakustické koláže na hraně new age, a Enchanted Lands, postambientní producentka inspirující se herními světy, trancem i new age.

Na třetím červnovém Sonitu se Punctum vrátí ke kořenům a představí droneový večer. Yann Gourdon vytváří monolitické niněrové plochy jednak v krautrockovém triu France, jednak v kolektivu La Nòvia. Jeho přístup k žánru dokazuje, že drone nemusí být statický nebo uklidňující, naopak v něm je divokost francouzského folku blízká ryčným zvukům dud i hypnotickému black metalu. Klidnější a členitější pojetí představí domácí projekty timmi a Flashing Astraptes. V prvním případě můžeme čekat pohyb na hraně hluku a meditace, v druhém pohyb mezi ambientním písničkářstvím a abstrakcí, který může být neklidnější odpovědí na Grouper.

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.