Razorlight – Somewhere Else na Live 8 v Hyde Parku
Vybrat poslední tři songy, které je třeba slyšet před koncem světa, je opravdu úkol z těch nejtěžších. Je to skutečně naposled. A proto mi snad odpustíte trochu toho dojetí. Ač se nedá říct, že by tento megalomanský koncert skutečně splnil, co si předsevzal a chudoba v tuto chvíli stále není historií, přesto mám za to, že patřil k velmi významným událostem, aspoň co se mezí délky mého života týče. Pokud se lidstvo dokáže sejít v takovém množství na různých místech planety a ještě to vše propojit moderními médii, aby se tak mohli účastnit i na první pohled nepřítomní diváci a spojit se pro jednu věc (i když každý má přirozeně k tomu své osobní důvody), tak ještě nejsme úplně ztraceni. Pořád si myslím, že je to lepší, než sedět na zadku, kritizovat a nedělat nic. No škoda, že je ten konec světa. Tohle je vystoupení, na kterém na mě Razorlight udělali obrovský dojem. Úryvek na začátku jejich skladby Somewhere Else je z písně Woodyho Guthrieho 1913 Massacre.
Mystery Jets – Two Doors Down aneb zpívání v dešti
Kdybych měla vybrat jedinou kapelu, kterou je nutné slyšet, než to tady skončí, pak jsou to Mystery Jets. Prakticky od chvíle, co jsem začala vnímat tento svět, jsem neustále poslouchala řeči o tom, jak v nějaké době, co už byla, něco bývalo lepší a že teď je to jedna velká krize, nic se nevyrovná těm legendám...a tak dále. V posledních letech jsem zaznamenala hodně dobrých kapel. Ale nepoznat Mystery Jets je jako vůbec nežít. Zatracenej konec světa. Osobně si nepotrpím na produkční kudrlinky a různá syntetická aranžmá, co se vyrábějí ve studiu, a proto tahle naprosto přirozená outdoorová verze jejich songu Two Doors Down je živoucí krása. Mystery Jets můžou hrát jen ve dvou, i s rozbitou strunou jsou nepřekonatelní...(no a kdyby se snad náhodou stalo, že bychom ten konec světa přežili, tak zde dávám slib, že se dočkáte i vystoupení celé kapely).
Tribes - Coming of Age na brightonské pláži
Nakonec jedna dobrá zpráva. I když možná jen pro ty, kteří po Zemi běhají ještě celkem krátkou dobu. Sice to tady balíme poměrně mladí, ale na druhou stranu, aspoň nebudeme muset nikdy dospět a zestárnout. Tribes jsou pro mě kapelou, kterou chci rozhodně ještě jednou slyšet. Už jen proto, že patříme stejné generaci a oni se s tím dokázali srovnat a napsat písničky, které vystihují její nejzákladnější pocity, jdou pod povrch a zní uvěřitelně. Také díky Tribes byly pro mě poslední roky v hudbě ty nejlepší.
