Anglické léto v režii Mumford and Sons – Lewes Stopover

Gentlemen of the Road - Lewes Stopover 2013, foto Zuzana Macháčková Gentlemen of the Road - Lewes Stopover 2013foto: Zuzana Macháčková

Nejsou festivaly jako festivaly. Pokud si pod anglickým festivalovým zážitkem představujete giganta jako je Glastonbury nebo už zavedenou dvojici Reading a Leeds, možná je to pro vás nedosažitelný sen. Vstupenky se prodávají velmi rychle a náklady na podobnou akci nejsou pro českého návštěvníka zrovna nízké. Ale v Anglii se koná i mnoho menších festivalů, kde lze za jediný den vidět hned několik kapel, které dokážou vzbudit pěknou bouřku, když se oznámí jejich klubová návštěva Prahy. A jeden takový se konal v malém historickém městečku Lewes nedaleko přímořského Brightonu, místa se slavnou hudební tradicí.

Brighton je pověstný zejména svou elektronickou scénou, ale ani o multižánrové tu festivaly není nouze. Kromě Great Escape Festivalu, jenž ovládá město vždy v květnu a představuje nová jména a talenty hrající ve všemožných lokalitách, se tu na podzim koná i spíše tanečně zaměřený Shakedown Festival, který započal svůj život v roce 2011. Letos ožilo okolí Brightonu (a nyní se bavíme o městečkách a vesnicích severně blíže do vnitrozemí) událostí, která zněla zpočátku jako komornější open-airová akce pro pár tisíc fanoušků Mumford and Sons, ale nakonec se stala největší hudební a festivalovou událostí pro místní obyvatele za posledních několik let.  

Mumford and Sons, foto Facebook.com Mumford and Sons Mumford and Sonsfoto: Facebook.com Mumford and Sons

Mumford and Sons v roli pořadatelů

Zmíněná parta nám již dobře známých členů Mumford and Sons, kapely, která si posbírala svůj v současnosti velmi početný fanklub primárně častým koncertováním a svým moderním pojetím folku a country, se po tolika vystoupeních, kolik jich už má za sebou, rozhodla vymyslet něco speciálního a uspořádala sérii tzv. Stopovers. Tedy zastávek v malých městech, jež jsou sama o sobě turisticky zajímavá, ale hudební festivaly se tu prostě hned tak nekonají. Tento projekt začala kapela už loni, ale letos ho ještě rozšířila.

Většina těchto zastávek teprve proběhne v amerických městech, zahajovacím Stopoverem z turné pojmenovaného Gentlemen of the Road se však stal britský Lewes. Mumford and Sons k tomuto projektu prohlásili, že jim přišlo jako skvělý nápad, uspořádat si festival, na kterém budou celý den hrát jejich oblíbené kapely. Mottem se však stala také oslava lokální kultury, lidí, jídla či místní historie.

A možná, že nemusíme milovat každou skladbu, kterou tato londýnská sestava vyprodukovala, ale jako dramaturgové a organizátoři se opravdu Mumfordi předvedli v tom nejlepším světle. Na dvoudenní festival v Lewes si pozvali sestavu kapel, které dohromady tvoří pořádnou porci toho nejzajímavějšího ze současné britské i americké scény. V páteční předvečer hlavního festivalového dne zde hráli Youth Lagoon, British Sea Power a jako headliner Vampire Weekend. Následující den dostali přednost formace žánrově podobné Mumford and Sons jako anglický písničkář Johnny Flynn s kapelou, londýnští Bear's Den či kalifornští indie folkaři Edward Shape & The Magnetic Zeros. Velkým tahákem i podle hustoty davu před pódiem a hlavně už poměrně velké popularity na domácí půdě pak byli Mystery Jets a The Vaccines. Večer pochopitelně patřil koncertu hostitelské kapely.

Trochu nešťastně se vyvinula organizace vstupu na festival a při nedostatku bran a jejich otevření pouhou hodinu před začátkem prvního koncertu vznikla dlouhá fronta čekajících na náramky táhnoucí se málem celým Lewes. Kdo ovšem zná trochu britskou kulturu, tak ví, že „queueing“ k ní prostě patří. Sice fakt, že více než polovina návštěvníků kvůli této dvouhodinové nepříjemnosti zmeškala první dvě vystoupení, byl trochu k pláči, ale zároveň bylo dost zábavné sledovat, jak všichni čekající, převážně Britové, brali danou věc s humorem. Podobně se situace vyvíjela vždy po skončení festivalového dne a hromadné zpívání „I really fucked it up this time“ jakožto citace ze skladby Mumford and Sons Little Lion Man u pomalého posouvání „hada“ při noční procházce zříceninou ve festivalovém areálu bylo nezapomenutelným zážitkem.

Ale pojďme ke koncertům. British Sea Power je formace, která se u nás letos představila na Valašském Špalíčku, a je to vlastně zástupce brightonské hudební scény. Jejich atmosférické indie rockové písně krásně doplnily anglické léto, tedy podvečer zalitý sluncem v zemi, kde jsou podobné dny spíše vzácností. Kapela si pozvala i medvědy, a to rovnou dva, černého a bílého, kteří doplnili jejich živé vystoupení, což ke koncertům British Sea Power už tak trochu patří.

British Sea Power, GOTR Lewes Stopover 2013, foto Zuzana Macháčková British Sea Power, GOTR Lewes Stopover 2013foto: Zuzana Macháčková

Rozdovádění, chladní i magičtí Vampire Weekend

Vampire Weekend publikum nijak nešetřili, byl to začátek víkendu a i přes to, že skupina v čele s Ezrou Koenigem nahrála letos skvělé album a mnoho skladeb (převážně singlových) z něj zaznělo, jejich koncert byl hlavně party večírkem, během kterého nevynechali své nejznámější hity jako A Punk, White Sky či Holiday. Bylo to moje první živé setkání s Vampire Weekend, proto nedokážu posoudit, jak obvykle jejich koncerty probíhají, ale frontman mi připadal trochu odtažitý a možná lehce melancholický. Přestože publikum jásalo u novinek i starých známých věcí, všudypřítomná opilost byla dost znatelná, proto bych možná pro jeho náladu měla pochopení. Pobyt před pódiem nebyl zdaleka tak poklidný, jak by se mohlo u kapely tak nevinně vyhlížející jako Vampire Weekend očekávat a připomínal trochu středoškolskou půlnoční polštářovou party, kdy jen místo polštářů vzduchem létaly kelímky s pivem nebo sladkou limonádou.

Vampire Weekend, foto Esther White Vampire Weekendfoto: Esther White

Vrchol však přišel v přídavku, kdy zazněla balada Hannah Hunt z jejich aktuální desky Modern Vampires of The City. U této písně vše ztichlo a večer získal až magickou auru. Vampire Weekend své vystoupení zakončovali písni Walcott, která už se stala stálicí v úloze posledního songu na jejich koncertech.

Přehlídka londýnské folkové scény

Druhý den se hrálo od tří hodin odpoledne a sérii koncertů zahajovali Bear's Den. Jak už jsem zmínila, jedná o jednu z kapel, která je hudebně dost blízká Mumford and Sons, ale spíše než v popových popěvcích její jádro leží ve folku. A na první poslech je to velmi nadějná záležitost, která zní výborně i naživo. Podívejte se na jejich akustické provedení skladby Agape a posuďte sami.

Johnny Flynn & The Sussex Wit, GOTR Lewes Stopover 2013, foto Zuzana Macháčková Johnny Flynn & The Sussex Wit, GOTR Lewes Stopover 2013foto: Zuzana Macháčková

Johnny Flynn je písničkář s básnickou duší a se svou kapelou The Sussex Wit se pohybuje sice také ve vlnách folk rocku, ale oproti Bear's Den sází na dramatické melodie a žánrově se blíží londýnské formaci Noah and the Whale. Přesto, že se ho snažíme zařadit do určité hudební kategorie, na první poslech jde o velmi individualistického autora. V Lewes smyčce nezazněly tak jako v tomto videu, Johnny Flynn se během koncertu doprovázel na kytaru a zahrál také svou novou skladbu Bottom of The Sea Blues. Na závěr jeho vystoupení se k němu přidal Marcus Mumford a střihli si spolu píseň The Water, již Johnny původně nazpíval s Laurou Marling.

Intenzivní Mystery Jets, rozjetí The Vaccines a závěrečná rodinná sešlost

Poté už přišla řada na Mystery Jets, kteří se před několika dny vrátili z amerického turné, kde doprovázeli právě Mumford and Sons a ocitli se na line-upu jediného Stopoveru, a to v Lewes. Jejich set byl poměrně krátký, zatímco většina kapel na festivalu hrála minimálně hodinu, Mystery Jets byli na pódiu jen půl hodiny a zahráli pouze šest skladeb. Těžko říct, proč jim bylo dáno tak málo času, v každém případě ho naplno využili, aby zahráli Radlands, Hale Bop a Someone Purer z jejich loňské desky, ale zazněly i starší písně z alb Serotonin a Twenty One.

Mystery Jets, GOTR Lewes Stopover 2013, foto Zuzana Macháčková Mystery Jets, GOTR Lewes Stopover 2013foto: Zuzana Macháčková

Závěr jejich koncertu začal pověstnými slovy „Freedom is an illusion, generated by your brain“ (čtěte také záznam rozhovoru s Billym Corganem z letošní Pohody), což je začátek skladby Alice Springs z desky Serotonin. Mystery Jets odehráli v Lewes tak jako na mnoha svých koncertech velmi intenzivní vystoupení. Mít tuto kapelu v Praze s plnohodnotným setem a celým jejím repertoárem by byla čistá krása (a snad k tomu dojde, protože, jak víme ze zákulisí, by k nám přijeli rádi).

Lewes

Lewes je součástí anglického hrabství Sussex a podle archeologických nálezů tu bylo osídlení už v pravěku. Historici se také domnívají, že zde sídlili Římané. Už v 11. století byla postavena největší dominanta městečka, Leweský hrad. V roce 1254 se tu pak odehrála bitva mezi barony a královskými silami. Významnou událostí je noc Guye Fawkese, která se zde každoročně slaví 5. listopadu. Lewes je turisticky zajímavá destinace zejména kvůli své bohaté historii. Název města se vyslovuje stejně jako jméno Lewis a právě spisovatel Lewis Carroll, autor Alenky v říši divů, je velmi úzce spojen s již zmíněným blízkým Brightonem, kde pobýval.

Lewes, foto lewes.co.uk Lewesfoto: lewes.co.uk

Edward Sharpe and the Magnetic Zeros aneb americký příspěvek na indie folkové scéně jsou prakticky vrstevníky Mumford and Sons, neboť se dali dohromady ve stejném roce, ale oproti spřáteleným Britům vydali už tři studiové desky. Nápadně také připomínají islandské Of Monsters and Men, oproti zmíněným seveřanům jsou však více šlehnutí neo-psychedelií. A přestože se celá koncertní série nazývá Gentlemen of the Road, právě tato skupina vedle ten den ještě vystupujících Deap Valley přivedla na pódium zpěvačku na hlavní vokály. Alex Ebert a Jade Castrinos se ve zpěvu doplňují podobně jako Nanna a Ragnar z Of Monsters and Men a živě jsou plní energie, kterou by mohli rozdávat.

Zrovna tak energické, i když spíše už tanečně rozjeté vystoupení pak předvedli The Vaccines, což je v Británii již zavedená kytarovka, která v Lewes čerpala ze svých dvou dosud vydaných alb a dočkala se roztleskaného davu. Přestože jejich desky jsou výborné, zejména na Come Of Age kapela skutečně dospěla a podle prvních ukázek z nové tvorby to vypadá, že se od ní ještě dočkáme pěkných věcí, v Lewes jsem měla pocit, že jí sedí status festivalové jistoty, která rozhýbe každého v okolí a odehraje sice dobrý koncert, ale určitá síla okamžiku a vřelost, jíž oplývají jiné kapely, tu chybí. A nemusí jít nutně o neustálé pokřikování na publikum, ale vytvoření určité neopakovatelné aury, kterou kolem sebe měli například Django Django nebo Beware of Darkness na slovenské Pohodě.

Gentlemen of the Road - Lewes Stopover 2013 line-up, foto Zuzana Macháčková Gentlemen of the Road - Lewes Stopover 2013 line-upfoto: Zuzana Macháčková

Jak už bylo řečeno, závěr nemohl obstarat nikdo jiný, než Mumford and Sons. K jejich letošnímu koncertnímu repertoáru jsem se již vyjádřila při psaní reportáže z pražské návštěvy, která proběhla v březnu, a více méně se na jejich vystoupení mnoho nezměnilo. Tak jako na jaře v sále Lucerny, i v Lewes se rozsvítily žárovky po celém venkovním areálu (a bylo to trochu překvapivé, protože nepochybně technicky náročnější) a po setmění vznikla vskutku kouzelná atmosféra. Některé songy Mumfordů samozřejmě rozjásaly již dost rozjařené přítomné, kteří podle všeho mají tuto kapelu opravdu rádi a jiné byly o něco zdlouhavější...jako poslední pak zazněla píseň The Chain od Fleetwood Mac, kterou již ne poprvé pojala tato čtveřice tak, že si pozvala veškeré ten den vystupující kapely na pódium ke společnému zakončení večera.

Gentlemen of the Road - Lewes Stopover 2013, foto Zuzana Macháčková Gentlemen of the Road - Lewes Stopover 2013foto: Zuzana Macháčková

Lewes Stopover byl festival jedinečný svou neopakovatelností, lokalitou a určitým nadšením ze strany organizátorů, kterými nebyli pouze Mumford and Sons, ale také místní obyvatelé a dobrovolníci. Podobnou akci bych doporučila každému, kdo si chce poslechnout pár spřízněných kapel a nemusí zoufale pobíhat z jednoho vzdáleného pódia na druhé, protože vše následuje na jednom místě hezky za sebou i s malými přestávkami. Na tento festival se šlo kvůli hudbě především a také kvůli seznámení se s lokální kulturou a prostředím. A řekla bych, že nabídl i trochu odlišný pohled na Anglii, o které panují ve světě, tak jako o každé zemi, různé stereotypy. Mumford and Sons patří za jeho uspořádání velký dík.     

Gentlemen of the Road - Lewes Stopover, Lewes (VB), 19.-20. 7. 13

Pár tipů pro ty, kdo chtějí vyrazit na malý festival do Anglie

S opravdu velkým anglickým festivalem nemám žádnou zkušenost, a proto se těchto pár praktických rad týká spíše menších akcí, ale dost možná jsou některé z nich univerzální.

  • Zjistěte si, kdy jdou do prodeje lístky a buďte u počítače včas (tedy u nás máte hodinu k dobru). Dost často bývá u větších i menších festivalů o vstupenky boj.

  • Pokud máte lístek zajištěn, poohlédněte se ihned po nějakém pro vás vhodném ubytování, později už se vám bude těžko vybírat, ne každý preferuje kempování a obzvláště u akcí v malém městě jsou ubytovací kapacity hned plné. Pokud se tak stane, je čas se podívat po něčem v nejbližším větším městě a také si prostudovat možnosti dopravy. Většina koncertů a festivalových vystoupení v Británii směřuje k tomu, aby končila před půlnocí nebo kolem jedenácté a všichni měli možnost odjet nočními spoji a vlaky domů. Nejlepší je samozřejmě varianta: „čím blíže, tím lépe“. Pokud plánujete afterparty, zjistěte si předem ceny a kontakty na taxi, případně časy prvních ranních spojů.

  • Doprava do Anglie, to je celkem známá věc, můžete vybírat z autobusů i letů, a tady platí většinou model: čím dříve, tím levněji. Pokud už nějakým nedopatřením dojde k tomu, že pořizujete letenky na poslední chvíli, ne vždy musí nutně ty nízkorozpočtové vyjít opravdu nejlépe. Nezapomeňte na jízdenky ze vzdáleného letiště, vysoký poplatek za odbavené zavazadlo a podobně.

  • A ještě k dopravě: co lze pořídit předem přes internet, kupujte s předstihem, vyjde to až o polovinu levněji. To se týká například autobusů z Londýna do okolních měst.

  • Než vyrazíte, nezapomeňte si tohle:

    Adaptér (VB) Adaptér (VB)

  • Stravování v Anglii a na anglických festivalech: ne každý je příznivcem anglické kuchyně, mnohem častěji než na tu tradiční však narazíte na fast food. Na akci to obvykle jistí indická či španělská kuchyně, ve městech pak místní potravinové řetězce, kde se dá celkem levně sehnat opravdu dobré jídlo.

  • Pokud si chcete užít anglického piva, nechte si to na afterparty či posezení po festivale, jinak většinu koncertů prostojíte ve frontách na toiky. Queueing – pamatujete?

  • Zásady čekání ve frontě ve Velké Británii  - nikdy a za žádných okolností se nepokoušejte někoho předbíhat. Poctivé řazení, tedy queueing, je zde svaté.

Šťastnou cestu a mnoho zážitků!

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.