WWWKdysi, v dnes již neexistujícím, malém kopřivnickém klubu, se stěny rozechvěly, div nepraskly. Oxymorón, radostí zapraskaly, se naplnil. Dnes se ten pocit vrací, vzdouvající vlna jej obrací dovnitř. WWW další deskou zatančí, zdá se, a skladba, s níž se otevřou, je navýsost intimní. Na sekundu se zatrhnout...a pak uslyšet, že zas jen sami sebe v sobě topíme.
Auto, žádná vzletná metafora (typicky), křehká přítomnost, avšak pulzující jednosměrka („políbí se auto s autem / a ty sedíš za volantem / políbí se světlo s tmou / sedíš za volantem / a já sedím za tebou“), mi nabízí vidinu proměny pražské experimentální formace, které přitakává i Pikola nejiné, věčně platné, objímající smyčky („a ty myslíš, že mi budeš blíž / když mě uhodíš … před pikolou uhodil jsi mě poprvé / nastavil(a) jsem ti i druhou tvář / za pikolou uhodil jsi mě podruhé / teď poznáš / tři, čtyři / teď poznáš / pět, pět / teď poznáš / pět, pět / teď poznáš / jak škrtí má svatozář“), a jen co rozpažím, nahmatám stěny svého pokoje, odpočítáváme, a podtrhává Ne: „ne! my se určitě neznáme / i vaše jméno je mi neznámé / vaši tvář jsem nikdy neviděl / nikdy jsem o vás ani neslyšel...“, zavedeme dialog; téma poznání druhého člověka myslím u WWW vzrůstá „...to se vám moc omlouvám / já se taky špatně znám / ani já jsem o sobě nikdy neslyšel / ale těšilo mě / abych zase šel.“
Filmová introspekce, crash test těstovinové ocele. Rozhovor (zkraje května) před bouří, jež dojem rozsekne, s Lubomírem Typltem a Ondřejem Sifonem Anděrou:
Neurobeat. Tanec sekyr. Atomová včela. Bezvýchodnost. Protiúder. Zatřetí... syntéza?
L. T.: To zní pěkně, že bychom se propracovali až k syntéze. Ale ony jsou ty pojmy hodně zjednodušující. Já bych nikdy nechtěl, abychom šířili bezvýchodnost. Nejsme uplakánci a ani jeden z nás si na fňuknách neujíždí. Dokud se bezvýchodnosti čelí protiúderem, tak je to intenzivní mela, a tyto emoce se u WWW střídají v divokém staccatu.
Jak postupovala tvorba?
L.T.: Byla to procházka růžovým sadem s motorovou pilou.
S.: I s českou konví na vodu a filipínským mečem na hlavy (květin).
Kdo vám šel po boku? U koho jste nahrávali, do jakých vod jste se pustili tentokrát, ...
S.: Nahrávalo se na různých místech, sběrným způsobem, originální zvuky pro skladby jsem opět lovil po světě sám se svým Zoom rekordérem. Desku míchal Tomáš Sochůrek ve svém studiu Jižák. Moc vzniku pomohl.
Není onen květnový deadline nakonec taková roztančená sekyra?
L.T.: Roztančená sekera už ne, ale taková pěkně bzučící, rozzuřená včela.
Kdy se tedy rozletí?
S.: Už létá, 23. 5. ji představíme v rámci jejího vydání v hudebním obchodě Radost FX.
WWW - Atomová včelaA první klip?
L.T.: Klipy určitě natočíme. Budeme se držet našich dvorních spolupracovníků - Jiřího Málka a Davida Vrbíka. To znamená, že Jiří by něco natočil kamerou a David by vytvořil další klip v 3D.
S.: Několik námětů máme, následně je třeba rozžhavit spolupracovní atmosféru. Jirka Málek je mimo své kameramanské schopnosti i výborný pracovní motor, umí se napojit, režírovat a velmi dobře improvizovat. David Vrbík je intermediální vědec s velkým tvůrčím citem.
Fenomén WWW značně eskaluje. Vaše deska je myslím z těch českých jednou z nejvyhlíženějších. Jaký je to pocit?
L.T.: Napětí, že by bylo dobré vydat další desku, tu bylo, ale pramenilo jen a jen v nás samých. Textově jsem začal na desce koncentrovaně a intenzivně pracovat v květnu minulého roku. Postupně jsem napsal několik textů, které jsem ale sám odmítl. Byla v nich cítit snaha. To je povětšinou zrádná věc. Jakmile se člověk moc snaží, práce se jako by blokne. Dech jsme s Ondřejem nabrali ve skladbě Auto. To byl motiv, který jsem sám nosil v hlavě asi čtyři roky. První rýmy: "Políbí se auto s autem / a ty sedíš za volantem" dávaly tušit, že to bude drama, ale když mě po čtyřech letech napadlo doplnění o verše "políbí se světlo s tmou / ty sedíš za volantem a já sedím za tebou," to už jsem text dopsal jedním dechem.
Autofoto: WWWZajímavá byla i Ondřejova reakce. Text jsem poslal, pět dní žádná odpověď, už jsem si pomalu říkal, že je čas, abych ho urgoval, co si o textu myslí, ale pak mi Ondřej poslal k poslechu hotové demo, kde jsem cítil obrovskou energii, a bylo jasné, že oba víme, jak dál. Pak už to šlo ráz na ráz. Pokud se nepletu, od začátku roku 2013 jsme dotáhli tak šest skladeb! Jakmile se na skladbách trápíme, není v nich něco v pořádku. Většinou bývá problém v tom, že hudba nesedí dohromady s textem. To se nedá nikdy zlomit, ale tak dlouho se do toho musí tepat, až to jeden pochopí, že pláče na špatném hrobě.
Atomová včela má díky Bigg Bossu maximální podporu. Nikdo nám do ničeho nemluví. Nejsme pod vydavatelstvím, které by nás jakkoli omezovalo. My s Ondřejem nikdy nezapomenem na ponížení od velké gramofirmy, kterou nebudeme jmenovat... která vzala naši původní skladbu Karamel (verzi z roku 1999) a pak ji přestříhala podle mainstreamového vzorce, přemíchala a pobídla nás, ať jsme rádi, že se na nás usmálo štěstí, že můžeme pracovat s takovými profíky. To se psal rok 2000. Není divu, že nám tímto postojem pomohli k tomu, abychom s první deskou, Neurobeatem, počkali až do roku 2006.
Jste známí tím, že své skladby cepujete k dokonalosti delší dobu. Vrací se na Atomovou včelu dřívější tvorba?
L.T.: První skladba, která vznikla bezprostředně po Tanci sekyr, byla Pikola. Tam jsem byli pod obrovským časovým tlakem, ale ten nakonec prospěl k tomu, abychom se vymanili ze stínu Tance sekyr. Pikola už byla zase někde jinde. Jak ale dnes s Ondřejem rádi připomeneme, málem jsme se úspěšně znovu rozpustili, tentokráte díky tvůrčí krizi.
S.: Naše tvorba je pro nás o objevování a překvapeních, to ale neznamená, že nemůžeme objevit něco, co spalo v minulosti. Například nejstarší hudební strom na Atomové včele je z doby Neurobeatu, ale až nedávno se nám zjevil ve své pravé kráse. Byli jsme schopní na něj roubovat, zbavit jej suchých větví, plevele, aby teprve teď skutečně ožil.
Jaký je rozdíl hrát (v Brně) v klubu a za měsíc na Majálesu?
S.: Pro energii, kterou musíme do koncertu vložit, není výrazný rozdíl. Nerozlišuji koncerty na podstatné a méně podstatné, vždy je třeba dát možné maximum. Rozdíl je například v koncentraci publika, v rychlosti zvukové zkoušky. Také v tom, jestli si v pauze mezi skladbami můžete poslechnout kus skladby z nedaleké stage.
Jaký máš názor na vykládání historicky ustálených symbolů komerčními subjekty? Přijde ti současná podoba Majálesu, kdy jde spíš o komerční ziskovou záležitost než o studentskou svépomoc, akvizici-revoltu, pochopitelná?
S.: Doufám, že na „majáles“ nikdo nemá patent. Že se ten zmíněný vyvinul do obřího festivalu jako takového, mě neudivuje. Že si například Budějovický drží svou stálou tvář, je velmi velmi sympatické.
WWW, Kabinet MÚZ, Brno, 28. 3. 13foto: Libor GaliaPrávě při vaší návštěvě brněnského Kabinetu MÚZ se mi zdálo, že tvorba WWW nabírá temnější, přesto tanečnější podoby. Je to jen zdání anebo koncertní uchopení?
S.: Není to zdání, po Tanci sekyr jsme se zřejmě dostatečně nevytancovali. Míru temnoty nemůžu nijak určit, to je věc výkladu obsahu, který může být individuální. Naše texty vycházejí z reálného podkladu, posléze ale každému umožňují vstoupit do nich a trávit uvnitř čas po svém.
Jste dnes už jen trojúhelník Sifon-Milesa-Typlt?
L.T.: Trojúhelník jsme, naštěstí ne milostný... Ve dvou rada, ve třech zrada – nějaké to napětí si v kapele musíme držet.
Jak se WWW napojuje na tvou malířskou tvorbu, Lubomíre, kde jsou styčné body?
L.T.: Moje malba se v textech občas projeví. Často jsou v textech pasáže, které dávají tušit, že se s barvami a hrou se světlem počítá. Můj obrazový svět se se světem našich textů hodně potkává. Ale textová obrazotvornost WWW je v lecčems obsáhlejší. Texty jsou někdy až filmové, střídají se scény, postavy a děje. Takovou rychlost obraz nemá. Tam se musí vše vměstnat do jednoho času. Celá výpověď musí být redukována na jedno obrazové políčko. Ale já to omezení beru i jako přednost malby. Stručnost nade vše.
Přebal Atomové včely nabízí chlapce, který jako by vystupoval z tvých obrazů. Oproti dřívějšímu, snad až komiksově laděnému Neurobeatu, k "abstraktní" fotce Tance sekyr a přes napovídající živák Live! až k technicky "jednoduchému" portrétu se zářivým "WWW". Je tady změna?
L. T.: Tak to jsme sami rádi, že ti přijde, jako bys ten motiv kluka s tím specifickým mnohoznačným výrazem znal z mých obrazů. Autorem fotky je ale Ivan Pinkava a pro nás byla obrovská čest, že souhlasil s tím, že nám výtvarně doprovodí celou Atomovou včelu. Já jsem za sebe cítil, že výtvarná podoba desky musí být v jiných, než mých rukou.
V Ivanových fotkách je prostor, který s námi souzní. Byla to skvělá volba.
Lubomír Typlt - Pod bouřkovým nebemVýrazně podporujete slovenskou dvojku Pjoni & Ink Midget, nedávno jsi, Sifone, taky na Inkově debutu v jedné skladbě hostoval. Chystáte něco společného? A co další spolupráce? Několikrát se mluvilo o Prago Union, padl také Bene, ...
S.: S Katem z Prago Union jsem nedávno spolupracoval na hudbě k filmu Čistá práce, kde jsem stvořil i remix nové Katovy skladby. Na novou desku Vladimira 518 jsem složil jeden kousek, chystáme fúzi s Jamesem Colem...
Oslovuje tě současný (angloamerický) hiphop, například relativně provázaní Drake, Kendrick Lamar anebo A$AP Rocky, popřípadě alternativně laděnější Astronautalis, Ghostpoet či dälek?
S.: V tomto ranku mě nejvíc bere dälek, Oddateee a Death Grips. Astronautalise jsem viděl naživo, bylo to perfektní, ale jinak ho vlastně neposlouchám. Nejvíce sleduji tendence ve světě ženského rapu, žeru Angel Haze, Santigold, Azealiu Banks a nezapomínám na M.I.A. či Ms. Dynamite.
Zdá se mi, že zde můžete nacházet inspiraci snad jen hudebního ražení...
S.: Inspirace je pěkná věc, ale v okamžiku tvorby je dobré vše naposlouchané zapomenout a řídit se intuicí. Zkrátka nevytvářet plagiáty a raději pátrat v široširém neznámu nebo ve vlastní fantazii.
Sledujete (současnou) poezii? Oslovuje vás angažovaná poezie, Vítrholc, "hruškovský mainstream", Post-hudba?
L.T.: Současná poezie se mi občas do rukou dostane, snažím se ale číst i tu starou. Mám rád autory, jako jsou Heinrich Heine, František Gellner, Gotfried Benn, J. H. Krchovský, atd.
Angažovaná poezie mě moc nebere. To bezčasí v poezii, které ale není odpoutané od reálu, to je pak ve výsledku více burcující, než pokyny angažované poezie s jasně pojmenovanými škůdci.
K novince vychází knižně svázané texty, což - ne že by šlo o unikum - spatřuji jako určitý vývoj v postoji k textům v hudbě. Myslíš, že hudba svým způsobem supluje poezii?
L.T.: Myslíš hudební text, že supluje poezii? Já mám pocit, že samo slovo poezie nahání strach. Já sám za sebe mám často pocit, že je to moje chyba, že mě určitá poezie neoslovuje, že jsem jí nedozrál. Hudební zpracování dává textu další rozměr. Josef Kainar je díky Vladimíru Mišíkovi stále mezi námi. Láska je jako večernice plující... Stříhali dohola malého chlapečka... kdo by to neznal. Já za sebe mám strašně rád Zeměměřiče od Vlasty Třešňáka, to mě dovede dostat. Plastic People jakbysmet.
Tím, že jsme k albu Atomová včela vydali i knihu všech našich textů, tím jsme udělali, myslím si, radost i našim fanouškům, kteří často naše texty znají slovo od slova. Klobouk dolů. Já sám naše texty tak dobře neznám, díky knize se je snad konečně naučím nazpaměť.
Kdysi jste řešili překlady svých textů (které by se vysílaly jako titulky k filmu), že byste se otevřeli i zahraničí. Jak vidí WWW export své hudby dnes?
L.T.: Pro mě bylo dosti důležité, že si našich textů všiml Petr Onufer, výborný překladatel do angličtiny a redaktor dříve Albatrosu a nyní Arga. V roce 2009 jsme dostali cenu Revolver Revue a bylo pro nás potěšující, že WWW zaujali například Petra Borkovce či J. H. Krchovského, kteří byli na Nové scéně a pak s námi mluvili. Petr Onufer sám zkusil něco přeložit a snad s tím, že bude Atomová včela vydána knižně, některé texty do angličtiny přeložíme.
S.: Párkrát jsme za hranicemi hráli, zajímavé a příjemné bylo, že se žádná jazyková bariéra nekonala. Publikum vnímalo koncert jako celek a určitou naléhavost textů intuitivně. Naše hudba je částečně stavěna formou volných filmových útvarů - dramat - obrazů, což umožňuje ji vnímat a rozumět jí bez ohledu na jazyk.
Atomová včelafoto: WWWJeště nedávno jsem slyšel, že WWW = We Want Word. Platí to snad i po těch dvaceti letech?
L.T.: V té době jsem v kapele ješte nebyl, ale myslím si, že nyní si bohatě vystačíme jen s WWW bez skrytého významu.
Vydáte se na vinylu?
S.: Někdy příště s radostí.
Město=Médium, v němž zaangažovaní hudebníci přetvářejí ruchy města v moderní symfonie, nabídlo také váš příspěvek. Prozradíš, jak váš kus vznikal?
S.: Dostal jsem nahrávky zkoušky sirén, pročetl jsem si a připomněl, co znamená Siréna v řecké mytologii, vyvodil z toho osobní důsledky a pustil se do práce.
Hudbě k filmu jste se svým způsobem přiblížili také s Pikolou anebo přepracováním Hodinového hotelu s Petrem Fialou. Přemýšlíte nad něčím větším?
S.: Neustále, ale radši realizuji. Atomová včela byla pro mě dostatečně velká. Až ji vypustíme, uvidíme.
Ještě v rozhovoru pro Nový prostor k Tanci sekyr padl názor, že se "striktně vyhýbáte politice a sociálním otázkám". Tenkrát jsi, Lubomíre, odpověděl, že si "nedokážeš představit, že bys rapoval o Topolánkovi a necítil se přitom trapně". Přitom v Olomouci Ondřej přímo podpořil Schwarzenberga a přímo zaútočil proti Zemanovi slovy "Zeman ne / Zeman ne". Patří politika do vašeho nového repertoáru?
L.T.: Nejsme sami, kdo cítí potřebu se vybarvit. Nežijeme v absenci časoprostoru. Politika ale do našeho repertoáru nepatří. Jsou jiní, kteří toto téma umí uchopit. My se o to ale ani nesnažíme.
Má se hudba vyjadřovat ke konkrétní politické situaci? Nežli se "utopit" v jednom konkrétnímu člověku, který dokáže selhat, není lepší nabízet ideály?
L.T.: Kdokoli nabídne atraktivní ideál, nejlépe 90-60-90, tak je vítán! Utopit se v konkrétním člověku!? Všichni se sami v sobě topíme. S pomocí ideálů navíc jedni topili druhé. Já se iluzí a ideálů bojím. To plodí to největší zlo.
Minule byla skladba Tanec sekyr určující pro uchopení alba samého. Jak je to dnes s Atomovou včelou, kterou známe z živých vystoupení?
L.T.:Atomová včela je název alba, ale tato skladba není klíčem k celému albu. Sami jsme zvědavi, co posluchače nejvíce osloví. Mám svoje favority.
S.: Já též. Atomová včela jako název alba vlétla už kdysi do skladby Atomová včela, s sebou si nese svůj vlastní svět.
WWW
