Colour Meeting v Poličce se rozprostřel v prostoru parku za hradbami a během svého osmnáctého ročníku představil (nejen) výrazné ženy world music.
Kousek od Žižkovské věže a Olšanského náměstí se skrývá pražské kulturní centrum Atrium na Žižkově. Ve zrekonstruovaném barokním kostele, který už neslouží svému původnímu účelu, se pořádají koncerty vážné hudby i jazzu, součástí je také galerie a komunitní zahrada. Od července se tu otevřela letní scéna Žižkovské letovisko, která nabídne každý týden jeden koncert. Na 15. července je plánováno vystoupení Never Sol a následovat bude vystoupí lo-fi indie pětice Tamara (22.7.)
„Když se v jednu chvíli na malém prostoru mezi černými kořeny plazí podstatné ještěrstvo z katalogu tohoto obývákového lejplu…“ A co když je to portál do Johnny’s Pizza? První a v roce 2020 i poslední showcase/reprezentační večírek vydavatelství Stoned To Death Records. Dvanáct umělců, od avantgardy přes EBM až po kytarový pop. K vidění a slyšení V0NT, Dingo, Fotbal, Raw Deal, Jan Tomáš, Kult Masek, Jiří Kaňa, Obelisk of Light a mnoho dalších...
Příběh Kralovy vily v Prachaticích není jen o záchraně jedné funkcionalistické památky, ale taky o vítězství progresivní generace nad zatuchlými názory reprezentujícími staré pořádky. Nechme chátrat, hlavně ať je klid! – versus tvrdá práce a oživování zapomenutých prostorů. Festival Vivat Vila je tu jednak jako akce, která přináší dramaturgicky vytříbený kulturní program do města Prachatice, ve kterém se jinak nic podobného neděje, ale zároveň i taková oslava nového života ve staré vile.
Festival s prostým názvem Vivat Vila! vrátí opět život do architektonicky významné Kralovy Vily v Prachaticích. Hlavní program se odehraje v unikátních prostorách samotné budovy, respektive na její přilehlé zahradě. Během dvou dnů se představí přehlídka domácí alternativní scény, zazní hudba Please the Trees, táborských Kalle, krautrockových B4, elektronické běsnění Kaplan Bros, mladý rozervaný punk rock brněnských Sinks nebo pomalejší, zasněné písně Billow. Mimo osvědčená jména slibují organizátoři kapely, které „vystupují ze zaběhnutých hudebních žánrů a nabízejí odlišné pohledy na vnímání hudby.“ Tuhle dramaturgickou linku reprezentují Dingo, Pokora, Fotbal, Čtyři strany téhož, Šimanský/Niesner nebo REK. Připraven je doprovodný program, jehož součástí bude vystoupení spisovatelů Jiřího Hájíčka, Ondřeje Štindla či básníka Jana Těsnohlídka ml.
Konec roku je tu a i my se přidáváme k chrlení žebříčků toho nejlepšího, co se podle nás v roce 2016 urodilo. Budeme rekapitulovat počiny tuzemské i zahraniční, ale jako první vás již tradičně konfrontujeme se vkusem vás, samotných čtenářů. Reakce z redakce totiž opět otevíráme Nejostřeji sledovanými songy, tedy těmi nejsledovanějšími díly naší rubriky Echolokátor, v rámci níž jsme vám v celkem 46 dílech představovali každé pondělí horké hudební objevy. Co vás letos nejvíce zajímalo z česko-slovenských a zahraničních končin? Dozvíte se v následujících 15 položkách. Zaostřete.
Dingo (minimálně v mých očích) sice skutečně laškují s mírnou nadsázkou, ale jejich písně mají i své podstatně seriózní kouzlo. Zatímco mnozí hudebníci, kteří propadli touhám aktualizovat country, respektive bluegrass, se vrhli do žánrového fúzování a modernizování, Dingo jdou k jádru věci téměř absolutně tradicionalistickým způsobem.
