TOP SONGY 2016: Neon Experience není ani nejlepší, ani nejzajímavější skladbou, kterou jsem v roce 2016 slyšel. Přesto se stala mou osobní hymnou, u které jsem téměř každé ráno vstával a z níž jsem čerpal pravidelnou dávku pozitivní energie. A to nemluvím o naskakující husí kůži, neboť se mi při ní vrací vzpomínky na návštěvu Vestmánských ostrovů, jednoho z nejkrásnějších míst, kde jsem se kdy ocitl. Silný refrén, nostalgie zmírněná cynismem a bigbandovým aranžmá, islandský písničkář roku.
Pokračujeme ve výročních žebříčcích a i druhý díl našich nejoblíbenějších zahraničních desek je pestrost nad pestrost. Jaká dvacítka ze světa nás ve druhé polovině roku zaujala nejvíce – ať už hudebně, konceptem, či jakkoliv jinak? Dozvíte se opět bez pořadí, dle kalendářního řazení.
V létě je na Islandu dobře, a tak se hned dvakrát vypravíme do Reykjavíku, abychom se podívali na nové desky Pascal Pinon a Júníuse Meyvanta. Elektroniku do nás napumpují Digitalism a Elysia Crampton, naléhavou kombinaci soul a blues nabídne Michael Kiwanuka, akustické chmury představí Moon Bros. a nespoutané instrumentální post-všechno rozezní tuzemští Noir Voir. Tak místo krosny sbalte přehrávače a pojďte si hrát na světoběžníky spolu s námi.
Znáte Vestmásnké ostrovy? Je to pravděpodobně nejkrásnější místo Islandu, titěrný sopečný klenot, ze kterého přechází zrak. Pochází odtud i islandský písničkář Júníus Meyvant. A byť už dlouhou dobu žije v Reykjavíku, svůj nejnovější videoklip k pozitivní hymně Neon Experience se rozhodl natočit právě ve své roudné hroudě. Šestiminutová procházka po jeho dětských stopách vás zavede na ta nejkrásnější místa ostrova a intenzivně do vás vpije atmosféru celého místa.
Písničkář Június Meyvant patří mezi islandské hudebníky, které se vyplatí sledovat. Na domácí půdě slavil poslední dva roky úspěch se svým eponymním debutovým EP. K regulérní desce se ale propracoval až teď. Album Floating Harmonies vyjde 8. července a Neon Experience je první singl z něj. Ten (a mnoho dalšího) už jsme na konci ledna prověřili taky v živém podání, když se Június Meyvant ukázal v Olomouci.
Meyvant do puntíku absorbuje a vyzařuje všechny vlastnosti, které se člověku při přemítání o typickém islandském hudebníkovi v hlavě asociují. Pěstěný plnovous, ironické průpovídky, angličtina s roztomilým islandským přízvukem, zasněné skladby, indie folk s typickou severskou melancholií a do posledního místa zaplněný klub jako důkaz, že islandská scéna táhne vždy a všude.
Vestmánské ostrovy, jeden z nejkouzelnějších islandských koutů, místo, kde je vše, co chcete v zemi ohně a ledu vidět, zkoncentrováno na pár čtverečných kilometrech. Žijí tu vesměs rybáři a lidé spojení s místním fotbalovým klubem. A narodil se tu i Júníus Meyvant. Písničkář, který kus koncentrovaného Islandu přivezl do Jazz Tibet Clubu.
Vestmánské ostrovy, které patří k Islandu, jsou dechberoucí místo (redakčně vyzkoušeno). V krajině idylických zelených kopců, chundelatých ovcí a dramatických sopek se musí melodie skládat samy. A taky že skoro ano.