Českobudějovický NAAB label pořádá už desátou Noise Party, tentokrát ve Skalákově mlýně neboli Parku voddechu a kultury pro nepřizpůsobivé na Třebíčsku, západně od obce Meziříčko. O víkendu 22. – 24. června se tu mihne pěkná řádka kapel a umělců ze světa i domácích vod. Festival letos přivítá dva hosty z Norska, chaoticky běsnící Golden Oriole a grind-coreovou řežbu Brutal Blues. Improvizovanou tancovačku s latino rytmy z Buenos Aires přiveze duo Ricarda Cometa a žánrové chameleonství francouzský projekt Lèche moi.

Jestli v letošním roce vyšlo nějakých desek opravdu požehnaně, pak těch kytarových a zdravě zaneřáděných. Ani ke konci roku se přitom nepolevuje. Českobudějovická čtveřice Sýček představuje v prvním adventním týdnu lakonicky pojmenovanou desku I. Na AlterEcho vám ji nabízíme v premiéře.

Určitým vyvrcholením celoročních aktivit NAABu se vždy stává letní Noise Party – jak už napovídá název, hlučný festival, který se od 30. června do 2. července uskuteční již podeváté. Prolnou se na něm jak tuzemské kapely, tak zahraniční hosté. „Vždycky mě překvapí, jak hezky se to sejde a ty lidi mezi sebou bezvadně fungujou. Noise Party mě každý rok něčím překvapí. Třeba loni tam proběhla svatba, bylo to parádní,“ vzpomíná hlava NAABu, Petr Němec.

Českobudějovické Nuly nemají svůj název jen tak zbůhdarma. Lyrické subjekty jejich textů jsou totiž skutečně outsideři, looseři a nepochopení introverti, co se tak trochu vymykají svým přemýšlením o světě. Hudebně pak nabízejí kontrast a opozici – hlučné kytary, které oscilují od revivalu britské garáže á la The Libertines po težkopádné bigbítové riffy. Špína v melodiích i špína v duši, emo bez patky přes oko.

V soutěži o nejpodivnější název kapely by mohli soutěžit třeba s Neřvi mi do ucha. A jak už je pravidlem, za jmény, z nichž zdánlivě srší recese, se schovává hudba, z níž srší pozoruhodnost. Psychedelický flákač na odstřel si dobrých patnáct let hrál pro pár kamarádů a nahodilých návštěvníků klubů, neopíral se o žádnou nahrávku či relevantní informace na síti. S koncem dubna se vše mění. A v člověku nezvratitelně vyvstává otázka, jak něco takto poměrně ojedinělého mohlo žít tak dlouho bez většího povšimnutí.