Music Navigator nastavil kurz profesionalizovat scénu

V novém vršovickém kulturním prostoru proběhl 16. a 17. září první ročník hudební konference a showcase festivalu Music Navigator (MuNa). V hlavním sále a menších prostorách se přes den probírala odborná témata, ale i inspirativní životní příběhy zahraničních panelistů. Večer se rozezněl tóny objevů české i mezinárodní scény. První den jsem strávil čistě jako návštěvník, druhý jako panelista a večer i jako produkční. MuNa jsem tedy viděl z obou stran.

Nová profesně vzdělávací a networking platforma si pro debutový ročník vybrala čerstvý prostor vršovického kulturního centra Vzlet. V roce 2021 jej spoluotevřely tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, Collegium 1704 a Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak hostil návštěvníky z řad začínajících i pokročilých hudebníků, dramaturgů a pořadatelů eventů, publicistů a dalších odborníků z branže.

Den první

Program konference mne lákal tématy workshopů a panelů už od prvních zpráv. Po úvodních přednáškách, jež byly pro některé opáčkem a pro jiné úvodem do problematiky grantů a další veřejné podpory, se obsah témat rozkročil od praktických okruhů až k motivačním příběhům. Takové bylo například otevřený rozhovor s Jamesem Baseleyem. Vyprávěl třeba o tom, jak se dostal k The Chemical Brothers tím, že nahradil svého předchůdce, jemuž se podařila série fuck-upů zakončená objednáním přepravního letadla s příliš malým nákladovým prostorem na veškerou výbavu. Tour manager a production manager sdílel s posluchači také osobní příběh sektání se svou partnerkou v Praze a jeho následné stěhování za ní. Život v české metropoli pro něj nese dle jeho slov i praktické výhody. Při své práci je cestování ze srdce Evropy geograficky ideální a cenově dostupné.

Časové překrývání přednášek je taková klasika konferencí, zde se to ovšem dělo jen výjimečně. Jako v případě sound designu s Martinem Hůlou (Bonus) a prezentace Jamese Thornhilla. Vybral jsem si DIY promoting britského publicisty a DJe, byť jsem jej viděl už párkrát na festivalech Nouvelle Prague a Sharpe. Na praktických příkladech hudebníkům v publiku ukázal, jak získat pro svůj projekt fanoušky, ale také fakt, že ne každý sledující na facebooku nebo instagramu znamená návštěníka koncertu nebo potenciálního zájemce o merchandise. Diagram trychtýře Fan Funnelu mluvil jasně. Superfans, kteří kapelu podporují jak jen to je možné, jsou jen zlomkem ze všech čísel followerů, jimiž kolébáme svůj pocit vlastní slávy. 

Minimalistický rozměr, navzdory faktoru prvního ročníku obstojná návštěvnost a příjemné prostory sokolského biografu vykouzlily přátelskou atmosféru. Ti dravější ji využili a hudební profesionály oslovili s návrhy na spolupráci či jen čistě prezentačně. Ředitelka konference Anna Mašátová střídavě uváděla a moderovala diskuze, starala se o delegáty, s jednotlivými hudebníky z řad návštěvníků konzultovala jejich projekty a plány. Při větším formátu budoucích ročníků už nebude tak jednoduché najít na vše prostor.

Čtěte také: Rozhovor s Annou Mašátovou o Nouvelle Prague

Den druhý

Diskuzí na téma ticketingu v aktuální době stagnace předprodejů se během obou dnů konalo hned několik. Prezentovala se nová platforma BOOM, přednášel Lukáš Jandač z GoOutu či Áron Farkas, zakladatel služby bezpečného přeprodeje vstupenek TicketSwap. Všichni se nazávisle na sobě shodli, že ticketing je kromě předprodeje také marketingový nástroj, což většina umělců opomíjí nebo dokonce netuší. S vlastními zkušenostmi se správou autorských práv v sousedních a dalších zahraničních zemí se podělil šéf vydavatelství Minority Records Dan Dudarec. Jako obdivovatel brownfieldů jsem si nemohl nechat ujít přednášku Davida Mírka z DAMU. Seznámil nás s historií a praxí produkce kulturních akcí v netradičních prostorech, věnoval se také příkladům brownfield projektů u nás a v okolí (např. Osmička Humpolec, Jatka78) a obecně funkci transformace nemovitostí v kulturní centra.

Jen se učit a neužít si příběhy by byla škoda, tak jsem zaběhl na rozhovor s Grzegorzem Kwiatkowskim, frontmanem polských Trupa Trupa, který mluvil o mezinárodní scéně, svých zkušenostech s vystupováním po světových festivalech, ale o i své vlastní poezii. O současné situaci ukrajinské hudební sféry s Michaelou Peštovou diskutovaly Tetiana Stadnyk z Music export Ukraine a umělkyně Katya Gapochka. Náměty textů o ruských intervencích vůči ukrajinskému národu a ukrajinský boj za svobodu nejsou trendem poslední doby jako spíše posledních několika století, zhodnotila Gapochka. Britský songwriter Alasdair Bouch nastínil nejčastější prohřešky anglicky zpívajících českých umělců. „Když už investujete desítky tisíc do videoklipu, dalších několik desítek tisíc do nahrávacího studia, nemluvě o hodinách příprav, cvičení na nástroj a dalších souvisejících věcí, proč pak vydat něco s gramatickou chybou?” ptal se Alasdair. Napadá mne hned několik příkladů, a to jen z posledního roku.

Závěrečný konferenční blok jsem uzavíral coby moderátor panelové diskuze s promotéry Matwe Kaščákem (Nová Cvernovka, kolektiv SPFM) a Barborou Šubrtovou (Crave). Zhruba minutu před panelem jsme se s ohledem na zahraniční hosty dohodli, že diskuzi povedeme v angličtině. To mi na trémě nikterak neubralo. Od komplikovanosti pořádání akcí na přelomu pandemie a války v Evropě přes rostoucí inflaci a ceny dodavatelských prvků eventů jsme se dostali i k sociologickému konceptu akcí, potřebám dnešního návštěvníka i pozici ruských umělců a obecnému tlaku na vybrání si strany. K finanční situaci žádný zaručený návod během diskuze nevznikl, Nová Cvernovka nárůsty cen služeb na vstupu promítla logicky do cen vstupenek, nezbývá dle slov Kaščáka než vyčkávat a vyhodnocovat. Došlo i na pozici ruských umělců, na které je nyní kladen důraz zaujmout stanovisko k Putinově válce, aby pořadatelé věděli, zda se jejich hodnoty s hodnotami umělce shodují. 

Kam směřuje MuNa?

Jako člověka, co spíše než záplavu koncertů ocení inspirativní myšlenky kolegů, na jejichž základě mohu rozvinout vlastní projekty, jsem ocenil hlavně dramaturgii a rozsah konferenční části. Prezentace nových technologií a posunů v oblasti ticketingu, kterému byla věnována nemalá část obou dnů, byly ukázkou přirozené reakce na výkyvy v oblasti předprodejů.

Většina místních showcase festivalů a konferencí jako Czech Music Crossroads, Central European Jazz Showcase či slovenský Sharpe klade důraz spíš na přehlídkovou část. Workshopy, které by začínajícím i pokročilým hudebníkům zprostředkovaly tipy a zkušenosti jiných, tvoří zpravidla menší část programu. Přebíhání mezi sály, jež k tomuto typu akcí patří, ale díky ráznému tempu přednášek utéct nešlo. Po pár různojazyčných panelech už ovšem mozek nevzpruží ani espressová sprcha.

Pro některá hudební vystoupení mi přišel prostor kavárny nevhodný. Jiné místo, kde by bylo možné akustičtější a menší set-upy uskutečnit, jsem ale bohužel ve Vzletu nenašel. Odnáším si cenné kontakty s publicisty a bookery z Polska a Slovenska, radost ze shledání s přáteli z jiných akcí, a nové vědomosti. A hlavně motivaci pokračovat, jakou po konferencích mívám pravidelně.

MuNa – Music Navigator, Vzlet – Praha, 16.–18. 9. 22