Rumiště Rumiště Foto: AVA

Struny, kazety a meotar. Rumiště se definitivně uzavřelo

Místo, které si za pouhé tři roky své činnosti vybudovalo kultovní status mezi brněnskými umělci, intelektuály a hudebními fajnšmekry všeho druhu už svoji magickou půdu znovu nerozezní. V pátek 29. července byla tedy poslední loft session na jednu stranu smutnou událostí, na druhou ale příležitostí zakončit vše tak, jak to umí jen kolektiv AVA. 

A jako ostatně nikdy na to nebyli Ssnurssla, Tatratank a další sami. Ambientní nálož tentokrát dovezla dvě silná jména z Kanady plus jedna z nejvýraznějších zástupkyň elektronické hudby v Česku dnes. Psát o ambientu vždycky znamená psát o vibu, nelinearita produkce s velmi odlišným pojetím rytmiky jako by vytvářela svůj vlastní jazyk, kterým můžeme prozkoumávat a ohledávat nové zkušenosti v prostoru a v sobě, nemůžeme je ale popsat.

Večer otevřel Racine, který půdu ponořil do strun, jejich ozvěn a nárazů. Klidné části trhané vibrujícím, ale artikulovaným hlukem. Spojník mezi dvěma kanadskými producenty obstaral pražský label Genot Centre a jeho (alespoň podle mě) klíčová producentka Barbora Polcerová aka Enchanted Lands. Oproti chvílemi až brutálnímu Racineovi přinesla na Rumiště o poznání snovější, meditativnější a přímočařejší zvuk, něžné trvání do stále temnější noci. Hlavní program pak uzavřel Keru not Ever, za mě asi nejnašláplejší věc, která ale současně střídala tišší, subtilní plochy připomínající Carbon Based Lifeforms (kdyby se toho nebáli), a dekonstrukce padající až někam pod symbolické hranice půdy.

Silent disco tentokrát nebylo jen v režii AVA. Venkovní stage se skvělým meotarovým vizuálem přelévajících se a tepajících barevných olejů otevřel Tatratank, pokračoval Dlab a byl to tanec v rytmu beatů i plamenů ohniště. Nemůžu opomenout ani highlight, který se odehrál na ambientní půdní stage. Nikdy bych nevěřil, kolik se toho dá vytřískat z magneťáku, walkmana a nekonečné zásoby kazet, ale to, co předvedl Spools Out v komorní atmosféře asi pěti tančících lidí (včetně mě) jsem nestačil vůbec pobrat.

Rumiště končí, vibe, který kolem sebe vytvořili AVA ale zdaleka ne. Během tří let skrze nečasový prostor půdy proudila do Brna světová produkce, kterou jste díky atmosféře měli na dosah ruky. Mohli jste se bavit s umělci, jejichž jména rezonují jak v hlavních, tak bočních uličkách hudební alternativy. Na Rumišti nikdy nebyly hranice, jen spojení, souznění a vibrace.

Farewell Rumiště, Long Live Rumiště, Brno – Královo pole, 29. 7. 18

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.