Živelná melancholie Sleep Party People

Sleep Party People, Brno Sleep Party People, Brno Nela Bártová

Když od Sleep Party People vyšlo nové album Lingering, narazil jsem na něj vlastně náhodou. Na tento typ dreampopu, zastřeného zpěvu a roztříštěné něžnosti kytar a samplů jsem před několika lety zapomněl společně s Bark Psychosis nebo Sigur Rós. Možná mě ale reminiscence dávno zasunutého donutila se k Lingering vrátit a po nějaké době se mi atmosféra alba vryla pod kůži jako melancholie podzimního večera.

Fléda v pondělí ale nehostila jen tajemnou dánskou čtveřici v králičích maskách. Předvoj sugestivní zpovědi Briana Batze obstarali čeští Cold Cold Nights a musím říct, že jsem pravděpodobně ještě asi nezažil tak kvalitní předkapelu, kdy se intenzita zážitku mohla s hlavním headlinerem v pohodě srovnat. Když Jakub Jirásek, známý též jen jako „Jéčko”, říká, že Cold Cold Nights spojuje se Sleep Party People „smysl pro intimní atmosféru a dynamickou gradaci,“ na Flédě to jeho skupina potvrdila do posledního tónu. Banda vytvořila hutnou a temnou post-rockovou atmosféru propletence Jakubovy kytary sedící přesně do jeho civilního a upřímného zpěvu, netradiční trumpety a občas vzdálených, občas skvěle vygradovaných bicích. Není divu, že byl jejich debut (The) Last Summer nominovaný na ceny Apollo – přechod od původního lo-fi zvuku J k post-rockovějšímu duchu je přesně to, co pomohlo vytvořit něco na české hudební scéně doposud chybějícího.

Po naposlouchání si Lingering jsem měl jedinou obavu – že se jemnost alba při živém vystoupení příliš rozplyne, rozteče, rozplizne a ve výsledku budu svědkem ve své podstatě unylého koncertu post-rockového typu. Nutno říct, že tahle obava se nenaplnila ani z jednoho procenta. Věděl jsem, že členové Sleep Party People hrají, snad kvůli stydlivosti, v králičích maskách, ale už samotný nástup skupiny byl příslibem něčeho netradičního. Už od prvních tónů se lidé před pódiem roztančili a od druhého songu Figures bylo jasné, že místo spánku to bude tentokrát spíš párty. Celý koncert jsem byl v transu z nekonečné synergie vygradované živelné hudby a usedavé melancholie Batzových textů... „and the rain begins to fall and it's exactly like a dream.“ Neskutečný a brutální odpal bubeníka v závěru koncertu jen podtrhl intenzitu celého koncertu, který, dovolím si tvrdit, dost šlape na paty pro mě nejlepšímu brněnskému vystoupení Dälek v květnu.

Na konci celého večera pak před rozjařeným a vděčným publikem Sleep Party People odhodili stud i králičí masky. Ani stud, ani masky totiž na Flédě opravdu nebyly potřeba.

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.