Alex G – největší internetové tajemství

Alex Gfoto: youtube.com

Pod monikerem Alex G se skrývají minimálně dva hudebníci. Jedním z nich je popová hvězdička z Colorada, která na vás při googlování samosebou vyskočí jako první. Nejen z tohoto důvodu ji necháme dnes raději na pokoji a zamíříme více na východ, do Filadelfie, za mladým hudebníkem Alexem Giannascolim. Tomuto našemu Alexovi je 21 let a je možná jedním z nejproduktivnějších písničkářů současnosti – má za sebou šest řadovek a k tomu ještě různá EPčka či singly. První desku s názvem Race vydal před čtyřmi lety, pořádný zájem však vzbudilo až jeho letošní album DSU. Konečně tak podle některých bylo objeveno největší internetové tajemství.

Možná největší vliv na jeho hudební kariéru má překvapivě studium na filadefské univerzitě Temple. Ta čítá takřka 40 tisíc studentů a s kulturním vyžitím to tam je skutečně bohaté. „Temple je skvělé místo, hodně lidí tu dělá koncerty, v podstatě každý den tu jsou velké párty s lokálními kapelami, lidi to pořádají všude, u sebe doma...,“ popisuje Giannascoli a přidává: „Vlastně, to je ten důvod, proč jsem tam šel, už na základce jsme tyhle koncerty navštěvovali. Dokonce jsme na nich občas i hráli. Hudba je velkou součástí společenského života v Templu, lidi jsou tady hodně vděční a k nové tvorbě nemají žádné předsudky.“

Při charakterizování Giannascoliho tvorby nejčastěji uslyšíte slovo lo-fi, tomu se ale písničkář brání: „Nikdy bych neřekl, že to jsou nějaké nahrávky z pokojíčku.“ Jeho přístup je jiný, chce, aby zvukově měla jeho hudba tu nejlepší možnou kvalitu – to mu ale zatím úplně nedovoluje jeho skromná nahrávací výbava. Sám svůj projekt prezentuje jednoduše jako popové písničkářství – nejvíc se zaměřuje na melodii a chytlavost. Zároveň ale také rád pátrá po zvucích, při kterých se lidé mohou cítit až nepohodlně. Což, pokud si DSU vyslechnete, poznáte po chvíli sami.

Na své průlomové desce pracoval přibližně dva a půl roku. I když, přesnější by asi bylo říct, že jí žil dva a půl roku: „Přemýšlel jsem o tom pořád a všude, ve škole, v práci...“ Během nahrávání, jak je mu zvykem, se nesnažil krotit své skladatelské choutky a nahrál i několik dalších songů, které pověsil na internet, aby lidé zkrátka pořád něco měli. Nezvyklou práci si dal s DSU především kvůli faktu, že se jeho fanouškovská základna od předchozích let hodně rozrostla. „Chtěl jsem to mít perfektní. Nemyslím, že to perfektní je, ale jsem na to pyšný.“

Giannascoliho hudba je silně ovlivněná devadesátými léty, z písniček lze cítit podobnou atmosféru, kterou nalezneme na nahrávkách Pavement či Guided by Voices. Také jeho největším vzorem je písničkář z tohoto období, dnes již zesnulý Elliott Smith, na němž Alex G oceňuje především komplexní strukturu akordů. Ale jinak žánrově vyhraněný není, mezi jeho další oblíbence patří třeba elektroničtí Aphex Twin, The Knife nebo Boards of Canada.

A jestli bude stále sypat desky párkrát do roka? V budoucnu to už asi tolik divoké nebude. Zaprvé, díky poslednímu albu je takřka neustále na turné – začátkem přístího roku zavítá poprvé také do Evropy – a zadruhé, ani když je doma ve Filadelfii, už nemá tolik času: „Když jsem byl mladší, dělal jsem víc hudby, neměl jsem tolik starostí a povinností. Nebylo moc co dělat, tak jsem skládal songy.“ Každopádně další nahrávka by měla být hotová brzy...