Czech it: Schwarzprior

Schwarzprior, foto Adam Holý Schwarzpriorfoto: Adam Holý

Děti se vkusem pro zvláštní krásu / Móda, extravagance, manýry. Kouskem textu vlastní skladby se Schwarzprior částečně vystihují, zcela pak zachycují to, o čem ve své tvorbě reflektují: „Textově o sebestředných frustracích pohodlný společnosti s vyrtuálnímy problémy. Vizuálně vším, co tě dennodenně obklopí a vyplivne.“ Dekadentní industriální elektropunk umazaný ostravským mourem, špínou a pokřivenými deviacemi mezilidských vztahů zrcadlí dětské hudební závislosti všech tří členů a jakkoli se snaží vyhýbat žánrovým škatulkám, žánrové čistotě, jisté opěrné body nachází: „post punk bez kytar s prvky gotiky, EBM, industriálu a synth popu.“

Schwarzprior se na scéně pohybují již pět let. Již pět let trio spolužáků z ostravské Fakulty umění se svou temnou elektronikou a poetikou ošklivosti podkopává konformitu a ironií a nelibozvučnou cyničností přezírá normy. Podobně jako to prokazovali při našem virtuálním povídání a líčení samotných začátků kapely: „To se budeme muset vrátit o stopadesát let zpátky, kdy jsme každej vylezli z jinýho moravskýho lesa v dlouhejch vytahanejch svetrech s vlasama po ramena, dost podobně jako vopice, který slezly ze stromů někdy v pravěku. Každej z nás se po svým dostal do tý špíny ostravskýho skanzenu, kde do nás začali píchat nějaký sračky až nám vypadaly vlasy a stali se z nás feťáci s neukojitelnou potřebou uspokojovat se hudbou.“

Umění má bořit hranice. Posouvat a deformovat lidské vnímání. Nabízet nové perspektivy. Je však temný a mírně zvrácený pohled na svět, který Schwarzprior nabízí, ještě v přijatelné míře vkusu? „Všichni jsme maso, kosti a krev. Pokud to vidíš taky tak a nedělá se ti z toho blbě, tak seš náš člověk a je úplně jedno, jestli máš nějakej vkus nebo ne,“ mají jasno Schwarzprior. A já přitakávám.

Živé hraní doposud Schwarzprior voní více než sezení ve studiu, takže je potud jedinou jejich nahrávkou loňské EP. Debutová deska se ale blíží, visí už v náznacích někde nad námi a je na spadnutí. Přesto jsou to právě koncerty, které nabízejí Tomáše Motala, Edgara Schwarze a Radka Pléhu v té nejintenzivnější podobě. Částečně pro Motalovo frenetické curtisovské zmítání, hlavně však pro propojení hudby a obrazu v podmanivé audiovizuálno.

VJing, přinášející komiksovou a v LSD barvách rotující, náznakově surrealistickou vektorovou grafiku, významně spoluvytváří dojem z písní; záleží však na každém, jak si onen dojem zkonstruuje: „Vizuál se rozhodně nesnaží nic ucelovat. To ani není možný. Stejně tak není možný, aby žil vlastním životem. Jde o symbiózu, propojení, ve kterým se jeden orgán neobejde bez druhýho. Všechno ale zaleží na lidech, jak tohle spojení cejtíš sám v sobě. Nechceme ti dávat návod na to jak. Každej má jiný vnímání a to, jak si to v hlavě celý poskládáš, už je čistě na tobě. A to samozřejmě platí jak o hudbě, tak o textech.“

„Škoda že Hieronymus Bosch nedělal komiksy, William Blake videohry a Howard Phillips Lovecraft netočil porno!“ odpovídají Schwarzprior na otázku, jaké umělecké směry je nejvíce ovlivňují. Jak příznačné. Neboť ostravská trojka skutečně do určité míry boschovské „démonické“ zachycování hříchu a morálního úpadku lidstva, blakeovský vizionářský mysticismus a otázku zla a Lovecraftův hororový pohled plný cthulhuovských temných sil obaluje do (post)moderních mediálních forem.

Schwarzprior před sebou mají budoucnost, v níž se zřejmě zájem o ně a povědomí o nich bude prohlubovat. Své vize o dalších hudebních krocích si však střeží: „Svý vize a sny do budoucna ti určitě neprozradíme. Jediný, co ti můžem prozradit, je, že budem dělat pořád dál to, co děláme, do tý doby, než to všem poleze konečníkem. A pak na tom budem dělat o to víc.“

Úsměvný cynismus neopouští Schwarzprior ani při snaze vymámit z nich (dosud třeba nezveřejněné) termíny koncertů. „Naživo nás můžeš vidět každý ráno na Strossmayeráku na tramvajový zastávce, v metru z Vyšehradu do Holešovic nebo v Ostravě na Husáku.“ Chcete-li Schwarzprior vidět naživo i v muzikantských rolích, sledujte jejich sociální sítě. Hrají a hrát budou. Nedávno vystoupili na ostravském alternativním Chee Chaak festu, další koncerty i s ohledem na debutovou desku jistě budou přibývat.

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.