Jsou kytarové kapely, které se ocitly v marginální oblasti žánru a pilují své poselství na hrubých třecích plochách současné, desolátní společnosti. Ohání se svými krví potřísněnými nástroji v ohlušujících salvách nakřáplých kompozic. Jestli si někdo myslel, že punk je mrtvý, může se nechat opláchnout Guinessem od Liase na koncertě Fat White Family, nebo si nechat ozdobit ušní bubínek dírou od řevu Charlieho z Shame.

Zvíře dřímá v každém z nás. Někdo tuhle část osobnosti potlačuje a svou vnitřní šelmu nakonec ochočí. Jiný naopak zatne drápy a hledá cestu, jak své duchy vypustit ven. Tudy se v tajuplném projektu Černý tesák vydal i Miloš Dolinský. Kytarový one-man projekt odráží v mnohém jeho samého: hravá a sympatická tvorba, která vzniká doma na koleni. Zároveň se ale tenhle mladý hudebník nebojí vycenit zuby.

„Máme radi veľké gitary, melodické basové linky a neandertálske bubny,“ říká o sobě slovenská trojice Our Stories. Tyhle tři aspekty tvorbu mladých instrumentálních vypravěčů ze Šale popisují pouze v obrysech. Jejich hutná rocková fúze čerstvě zaznamenaná na debutovém albu Pursuit of Happiness se ladně přelévá mezi melodickým švitořením a hřmotnou brunátností. Na kontě mají ještě eponymní EP z roku 2015. Zároveň o sobě pánové dávají vědět i v zahraničí, čemuž dopomohla účast na letošním ročníku holandského Eurosonicu.

Proč se Ondřej a Jiří Veselí sdružili zrovna pod názvem Bratři, je jasné, kromě toho si tak pojistili případné personální změny v kapele. Jsou bratry, oba bubeníci a sami sebe popisují jako velké puntičkáře. Zároveň si ale – přinejmenším hudebně – skvěle rozumí a nedělá jim problém v live setu, ač do posledních fragmentů přesně naplánovaném, hravě improvizovat.

Lo-fi a voodoo. Mystika ukrytá v ambientních syntezátorových mlhách. Atmosféra plná nadpřirozena, symbolů. Hudební svět kdesi za hranicemi imaginativnosti Julianny Barwick či Grouper a spirituálnosti baroque popových nahrávek. Projekt Petry Juráčkové Ima Teva přináší divotvornou folktroniku s klubovým nádechem, jež zároveň vychází z podnětů neustále se transformující, tajuplné přírody a jejích cyklů.

Zatímco za humny v Polsku bují post-klasická škola ve velkém, v československém prostředí se žánr neoklasiky a klavírního minimalismu téměř nepěstuje. Světlou výjimkou je slovenský skadatel I Am Planet a u nás pak čerstvě Václav Benda alias Noirepolde.

Tohle je něco, co se tak trochu vymyká tomu, na co jsme i u těch avantgardnějších klubových pokusníků zvyklí. Je to bizarní a artificiální, možná už lehce za hranou, ale zároveň z toho vyzařuje nesmírný cit pro atmosféru, melodii, nápad. Na povrchu zdánlivě nevkusné, pod povrchem téměř geniálně promyšlené. Synthpop rušící perspektivu mezi líbivým rádiovým produktem a konceptuální imaginací, post-punk a nitky undergroundu.

Kdo by neznal I Love 69 Popgejů? Ostravské „blázny“ a studenty vizuálního umění, kteří smíchali vysoké umění se čtvrtou cenovou, šlágrové samohrajky s důvtipným elektropunkem a uměleckou dekadenci s prostoduchou lidovostí? Šílence, kteří se „skrývají“ za do detailu promyšlenou audiovizuální i lidskou performancí, jejíž první plán odpudí, ale ten druhý již přitáhne? Jedním z těch „cvoků“ je i Jakub Adamec, který koncem loňského roku vydal debutovou sólovou desku Are You Human? Confirmed. S ní smazává nálepku „šílence“ a na čelo si lepí cedulku: Jsem člověk!

„Jdu zahradou / a zakopávám o rouru / do země vyrývám hubou ďouru, / zahrado, zahrado, zahrado / co to je za vzpouru?“ začíná první skladba na albu Rural Pop, jedné z nejzajímavějších nahrávek, které se letos na české alternativní scéně urodily. Konzervativcům nedoporučujeme. Je to hudba, o níž se možná dost dlouho (nebo vlastně pořád) nebudete moct rozhodnout, jestli je geniální, nebo úplně pitomá.

Z hudby Sýčka prýští síla, energie, přitažlivě syrová a neučesaná autentičnost a především zvukově hutná hluková stěna, která se valí a vazbí v intenzivním tempu. Žánrově je to pak garáž v nejlepší formě a nejlepším slova smyslu, s občasnými asociačními výlety k post-punku, šedesátkové psychedelii či stoner rocku.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.