Nechce se mi tomu věřit, ale poslouchám Rihannu. Chci na její koncert, nechtěl jsem tam ani kvůli The Weeknd, který mě kdysi bavil. Její Anti má představovat skladby, které si Riri zazpívá s chutí i za patnáct let. Připomíná mi to Yeezus, album někoho, kdo dělá pop, který se otevírá směrem k alternativnímu posluchači. První dvě skladby jsou návykové. Dál jsem se nedostal.
Slovenské vydavatelství, které se zaměřuje na alternativní hudbu, letos slaví patnáct let. Stejné číslo je vetkáno do historie i v případě Longital, ti si tehdy nicméně ještě říkali Dlhé Diely. Nejde o náhodu, hlavou Slnko Records je právě Šina, zpěvačka a textařka, baskytaristka, vlastním jménem Jana Lokšenincová.
Zvěsti o novém albu Jamese Blakea jsou už v éteru rok, možná i déle. Teprve teď však přichází skladba, která by se mohla na novince, která by měla nést jméno Radio Silence, objevit. Již dříve Blake prozradil, že by se měl na třetím albu objevit Justin Vernon (aka Bon Iver) a Kanye West. A že by to mělo být celé víc hiphopové. Zbylé si zatím nechává pro sebe.
Tři roky v Berlíně. Původně brněnská dvojice z tamní FaVU se před tolika lety přesunula do německého hlavního města, aby se znovu našla. Od té doby se jejich kolektiv, kterému říkají Fathermother, patřičně rozrostl.
Natřásání všech partií a wet look vol. 2. Pokud o sobě máte někdy pochybnosti anebo pokud si připadáte šikanovaní vlastním kmenem, jděte se proběhnout. A zazpívat si. Tinashe? Popovější FKA twigs. Guilty pleasure. Konec první éry, druhé album již brzy.
Tricky, to je to vždy tak trochu ruská ruleta. Jestli se dosáhne katarze, nebo úplného konce; jedno či druhé se nicméně děje vcelku pravidelně na té či oné straně – v publiku či na pódiu. Tricky má rád změny, anotují z Prahy.
Massive Attack vydali v lednu čtyřmístné EP, což nezní jako něco echt zajímavého. Nicméně už jen to, že k Ritual Spirit, pod nimž je podepsán výhradně Del Naja, Daddy G chystá na tento rok odvrácenou stranu, staví skupinu do nového světla. A že se po víc jak deseti letech na jejich desce objevuje Tricky, další pionýr triphopu, to z toho dělá nejméně pro západ Anglie událost roku.
Čerstvý vítr od severu, který putuje se svou šňůrou k loňskému debutu zpátky domů, se zastaví poprvé i u nás. Vystoupení polské zpěvačky, jejíž pseudonym čerpá z legendy slovinského básníka Srečko Kosovela, se odehraje v Kabinetu Múz v Brně. Cosovel. Zítra.
Jak se na potemnělou krásku sluší, o Molly Nillson se toho jeden moc nedočte. Zůstává aura temná jako víno, občas se odhalí šerosvit – tak, jak to máme rádi. Se skladbami jako I Hope You Die, You Always Hurt the One You Love anebo Dear Life si posluchač udělá obrázek nejspíš už během čtení, ale i během těch nejtemnějších okamžiků jde svým způsobem o oslavu.
Death Grips si už nějakou tu dobu hrají na mrtvé brouky, že oficiálně nefungují, pokud to ovšem celé není jen blamáž, neboť zase je tady nová skladba (minule to byl koncert). Začíná to inu pěkně: „bla bla bla“. Nejspíš je to láska, že jim pořád věřím, že bych za nimi šel světa kraj. Datum vydání Bottomless Pit známé žel není.
