Deaths prošli složitějším vývojem – s několika různými jmény se postupně propletli od vášnivého metalu k teskným syntetizátorům a geograficky postupují od východu přes Česko pomalu stále víc na západ. Dnes je Igor Bruso (a kteří další?) v Berlíně, zde studuje, skládá s rozvahou a občas se k nám i vrátí.
Tajemství u této skupiny není prázdným slovem. Přestože pod jménem Deaths už nejméně rok vystupují a loni figurovali mezi jmény, která roku 2014 zazáří, třeba na výjimečnou skladbu, jakou je Karaoke Blues (přitom klip režíruje právě Bruso), se očividně snesl prach. Skupina se totiž prezentuje výhradně novou dvojicí skladeb, k níž toho dál moc neříká. A vlastně to ani není třeba, zahraniční blogosféra to zvládá víc než dobře, a ta naděje ohledně debutu se přesouvá na další rok. Jen to vyčkávání se stává netrpělivějším.
První (po dalším znovuobrození) skladba Lonewolves mi od svého vydání bez ustání bere dech, ta tichošlápská gradace, ten napínavý přerod a hned niterný zpěv, to množství překotných nápadů ve třech minutách. Jak návykové! Jestli mám ještě Deaths počítat k českým skupinám, jde o mnou nejvyhlíženější debut.
