Dry the River - Shallow Bed

Dry the River - Shallow Bed

Dry the River - Shallow Bed

Chcete-li být v Británii in, odhoďte hlučné elektrické kytary, zbavte se drog, vyvarujte se vulgarismů. Na žádná velká rocková gesta nikdo není zvědavý. Tak. Zasněte se, pořádně se nadechněte. A teď si vyberte –dream pop, nebo indie folk? Většina (nejen) britských muzikantů je odsouzena k nebývalé něžnosti. Někteří z nich dají přednost technice, kouzelným krabičkám, tajemným zvukům a sterilitě studií, jiní soucítí s klasičtějšími písničkářskými melodiemi, s odvěkou hudební tradicí, přírodou a akustickými kytarami.

Jedněmi z opěvovaných letošních debutantů té druhé, přírodní kategorie jsou i Dry the River. Hned na úvod nutno podotknout, že opěvovaných právem. Pětici z Londýna se podařilo nahrát výborně dotažené album, na němž není jediné výrazně hluché místo. Tři názvy vybrané do kolonky „Zlatý hřeb“ svědčí o tom, že rozhodnout o nejlepší skladbě je obtížné. Deska Shallow Bed je vyvážená, každá z jedenácti skladeb (resp. dvanácti, počítáme-li perfektní hidden track) má v sobě něco, proč je dobré si ji zapamatovat, něco, za co je jednoduché si ji zamilovat a pouštět si ji po ránu pro ideální start do nového dne.

Jestli dostali Fleet Foxes nálepku indie-folk, pak by se v případě Dry the River muselo slovo indie desetkrát podtrhnout, ale netřeba se vzrušovat, na „škatulkování“ zas tolik nesejde.

Jestliže jsou Fleet Foxes hudbou k několikadenním toulkám lesy a horami se spaním pod širákem, Dry the River pak spíš doporučuji k lehčí turistice. Ideální kapela pro ty, co se rádi toulají, ale vždycky s dostatkem zásob v batohu, na vrchol vyjedou lanovkou a večer se příjemně unavení vrátí do chaty.

Kapela v sobě nezapře geny britské kytarovky (Chambers and Valves), ulice Londýna se holt na nahrávce podepisují značně. Nezastupitelnou roli tu ale přece jen mají folkové prvky, zejména housle jemně a s noblesou načrtávají pravou (nezbytně folkařsky zarostlou) tvář Dry the River. Skladby začínají pozvolna a potichu, postupně však gradují a dostávají se do dříve nečekaných, až hymnických poloh (No Rest). I vokály Petera Liddleho jsou někdy tak opatrné, jako by se bál, aby nerozfoukal odkvetlé pampelišky, ale když přijde ten správný čas na bezhlavé proběhnutí loukou, veškeré ohledy musí stranou.

Na Shallow Bed není důvod hledat nějaké mouchy. Nabízí se pochyby jinde: kolik podobných kapel se v nejbližších letech vynoří a tuto londýnskou pětici překoná? V současné situaci, kdy denně pověsí stovky hudebníků na internet své nové, často velmi kvalitní skladby, je to asi jen otázkou času. V jednom ale mají Dry the River zaručeně navrch – tak nápaditou propagaci alba sotva kdo dožene.

Zlatý hřeb: History Book, No Rest, Weights and Measures

Zní to jako: procítěný, ale ne ufňukaný britský indie folk muzikantů, kteří vědí, jak napsat neobtížný a nevlezlý hit

Vydavatel: RCA

Stopáž: 51:41

Body: 6 z 7