Důsledně nedoporučuji těm, co ještě neznají The Horrors, aby si před poslechem alba Skying prohlíželi jakékoli promo fotky kapely. Poměrně snadno by se mohlo stát, že budou okamžitě odrazeni zjevem hudebníků. Pět vychrtlých postav v úzkých kalhotách, s černě podmalovanýma očima a účesy konkurujícími Střihorukému Edwardovi. Na nějaký pochybný emo indie rock tady přece nikdo nemá chuť. Jenomže moment, prosím. Oni nikdy nehráli žádnou ufňukanou hudbu. Debut Strange House (2007) byl hodně tvrdým hororovým rock’n’rollem, dvojka Primary Colours (2009) o něco křehčí, plná hororově psychedelické disonance, místy až poslechu nepříjemné. Tehdy taky značně ubylo kytar.
Se třetím albem Skying už jsou horory fuč nadobro. Rock’n’roll přetavili The Horrors na cosi, co by se dalo nazvat neo-psychedelií, chvílemi to zní jako MGMT nebo Klaxons, jindy jako noví Radiohead. Ústřední motiv nejdelší skladby Moving Further Away nemá daleko k New Order. A právě Moving Further Away na desce funguje jako nejdůležitější místo, k němuž všechno směřuje a z nějž všechno vychází. Opus magnum, ke kterému jako by předchozí písně byly jen předehrou. Udržet pozornost po celých osm a půl minut songu a nedovolit myšlenkám, aby utekly jinam, to je skoro nemožné. Zdá se, že se klukům z The Horrors podařilo dostát svých slibů. Nechali se totiž slyšet, že by rádi, aby album Skying bylo hudbou, která posluchačům umožní ztratit se v sobě, odkudkoli zmizet a přemístit se jinam. Což se nepochybně povedlo. The Horrors se navíc nijak netají faktem, že při hledání inspirace a tvorbě nového materiálu bylo potřeba zkonzumovat kilogramy drog. Inu, co by pro fanoušky neudělali.
Skying je mnohovrstevnatá deska. S každým dalším poslechem se dají odhalovat nové, dosud netušené a přeslechnuté detaily. Zapomeňte na vzorec sloka – refrén – sloka, tohle u The Horrors neplatí, nečekaná proměnlivost je jedním z nejdůležitějších hesel alba. Ponořte se do vln oceánu, proleťte se v mracích a točte album pořád dokola. Tak jakos ulamováním čtverečků čokolády, ani se Skying se nedá přestat.
Zlatý hřeb: Moving Further Away
Zní to jako: soundtrack k průletu vlastním nevědomím
Vydavatel: XL Recordings
Stopáž: 54:36
Body: 6 z 7