Zatímco za humny v Polsku bují post-klasická škola ve velkém, v československém prostředí se žánr neoklasiky a klavírního minimalismu téměř nepěstuje. Světlou výjimkou je slovenský skadatel I Am Planet a u nás pak čerstvě Václav Benda alias Noirepolde.

Tohle je něco, co se tak trochu vymyká tomu, na co jsme i u těch avantgardnějších klubových pokusníků zvyklí. Je to bizarní a artificiální, možná už lehce za hranou, ale zároveň z toho vyzařuje nesmírný cit pro atmosféru, melodii, nápad. Na povrchu zdánlivě nevkusné, pod povrchem téměř geniálně promyšlené. Synthpop rušící perspektivu mezi líbivým rádiovým produktem a konceptuální imaginací, post-punk a nitky undergroundu.

Kdo by neznal I Love 69 Popgejů? Ostravské „blázny“ a studenty vizuálního umění, kteří smíchali vysoké umění se čtvrtou cenovou, šlágrové samohrajky s důvtipným elektropunkem a uměleckou dekadenci s prostoduchou lidovostí? Šílence, kteří se „skrývají“ za do detailu promyšlenou audiovizuální i lidskou performancí, jejíž první plán odpudí, ale ten druhý již přitáhne? Jedním z těch „cvoků“ je i Jakub Adamec, který koncem loňského roku vydal debutovou sólovou desku Are You Human? Confirmed. S ní smazává nálepku „šílence“ a na čelo si lepí cedulku: Jsem člověk!

„Jdu zahradou / a zakopávám o rouru / do země vyrývám hubou ďouru, / zahrado, zahrado, zahrado / co to je za vzpouru?“ začíná první skladba na albu Rural Pop, jedné z nejzajímavějších nahrávek, které se letos na české alternativní scéně urodily. Konzervativcům nedoporučujeme. Je to hudba, o níž se možná dost dlouho (nebo vlastně pořád) nebudete moct rozhodnout, jestli je geniální, nebo úplně pitomá.

Z hudby Sýčka prýští síla, energie, přitažlivě syrová a neučesaná autentičnost a především zvukově hutná hluková stěna, která se valí a vazbí v intenzivním tempu. Žánrově je to pak garáž v nejlepší formě a nejlepším slova smyslu, s občasnými asociačními výlety k post-punku, šedesátkové psychedelii či stoner rocku.

Sú mladí, talentovaní a poskytujú dôkaz, že dobrá slovenská hudba nemusí zákonite vznikať iba v Bratislave. Tam kde ostatní dávajú dôraz na zapamätateľnosť melódie, oni argumentujú atmosférou. Vitajte vo svete senickej kapely Max Bazowski.

K létu patří zástupy oddychových festivalových kapel, během jejichž poslechu nemusíte myslet vůbec na nic, usrkávat něco dobrého k pití a jenom se pohupovat. Ale právě proto, aby ucho ctěného posluchače nezlenivělo, se nový díl rubriky Czech it zaměřuje na rozlehlé, mnohovrstevnaté hudební světy česko-běloruské dvojice Zabelov Group.

Na straně jedné kradmé a subtilní klavírní variace prolínající se se švitořením příčné flétny a zastřešené étericky mrazivým, a přesto jaksi dětsky ševelícím ženským hlasem, na straně druhé soustava mašinek, zahalující křehké kompozice do znepokojivě zborceného a temného elektronického zaklínání. Dva zdánlivě odlišné světy spletené do jednoho atmosféricky intenzivního celku, který po těle rozprostírá letmé doteky paranoidního probublávání.

Jestli podléháte snivé, melancholické a něžné elektronice a ambientu, jestli máte slabost pro míchání všedních i nevšedních zvuků, jestli máte rádi muzikanty, kteří dělají věci hodně po svém a jestli se zájmem chodíte do botanické zahrady, Makak je přesně to, co potřebujete slyšet.

Keď sme raz sedeli v jednom nemenovanom bratislavskom klube, započuli sme na bare výnimočnú hudbu. Dlhšie sme sa dohadovali, komu môžu tieto tóny patriť. Je to Chick Corea, a ktorý osvietený DJ pustil tvorbu tohto génia? No zrazu sme sa prišli pozrieť do vedľajšej koncertnej sály a tam stáli na javisku Talent Transport a mydlili ten najenergetickejší fusion, aký sa dá len v Bratislave počuť. Obrovský príval energie, brilantné muzikantské nápady a vynikajúca súhra.