Nitranský Flaam s počtem kolem tisícovky návštěvníků představuje spíše malou a útulnou záležitost. Přesto si festival díky pečlivě volené dramaturgii postupně buduje rozpoznatelnou tvář. Domácí alt-popovou smetánku doplňuje promyšlený výběr několika zahraničních hostů. No a hlavně: prostředí vyladěné do detailů, malebný areál na kraji města, zároveň ale čím dál tím výraznější bod ve středu slovenské festivalové mapy. Na letošní ročník jsme vyrazili ve dvou a své dojmy se rozhodli vysázet formou deníkových poznámek.

Slovenský festival Flaam, který letos proběhne 16.-17. srpna, pořadatelé popisují jako “festival s atmosférou grilovačky u kamoša, ktorá se vymkla spod kontroly.” Již pošesté se tato událost bude konat opět na stejném místě jako předchozí ročníky - v Nitranském komunitním a kulturním centru Hidepark. Letos se však chystá bohatší program, a také se místo jednodenní akce bude flámovat po celé dva dny. 

Naturalizovaný islandský snílek Low Roar sice ještě před nedávnem na festivalu Iceland Airwaves prohlašoval, že se na několik let odmlčí, nicméně činí přesně pravý opak. Na sítích tajuplně varuje, že se brzy možná dočkáme nové tvorby, před pár dny pak zveřejnil epický videoklip ke skladbě Nobody Loves Me Like You. Tragický příběh lásky inspirovaný skutečnými osudy lesního litevského partyzána bojujícího proti okupujícím sovětským vojákům dává romantické písni zcela nové odstíny.

Reykjavík, jakožto vstupní brána k omamné islandské přírodě, je okouzlující neméně. Jeho genius loci není patrný na první pohled. Člověku se chvíli schovává, probublává pod povrchem. Iceland Airwaves k tomu vrchovatě dopomáhají a rozechvívají jako celek. Jako duševní strava, v níž se kloubí radost z pobytu v nesmírně inspirativní zemi s nadšením z netradiční zvídavé hudební dramaturgie.

V posledních několika letech se s nimi roztrhl pytel. Začala s nimi kvalitní rádia, zanedlouho se přidaly nezávislé hudební labely, krátce nato i samostatné projekty aktivních nadšenců, kteří také chtěli mít tu jednu vlastní, netradiční.