Dokumentární film The Sound is Innocent si dal za cíl představit elektronickou hudební scénu jako umělecké odvětví, které se ve své závažnosti vyrovná ostatním. Režisérka Johana Ožvold ve svém celovečerním debutu osobně diváky provádí nedávnou historií zvukového experimentu a elektronické avantgardy.

Snímek je hravou a poetickou cestou do snového světa nahrávacích studií, elektronické hudby a experimentálního zvuku. Dokumentární film The Sound is Innocent režisérky Johany Ožvold bude v české předpremiéře uveden 3. října 2019 na pražském Lunchmeatu.

Je to už taková příjemná rutina. Skončí léto, přijde září a Lunchmeat nabyde konkrétní podoby. Za devět let existence vyrostl audiovizuální projekt zaměřený na současnou hudbu a nová média do rozměrů téměř týden dlouhé přehlídky aktuální elektroniky.

Lunchmeat Festival představuje další jména, přibývají tři prestižní světové premiéry, legendy detroitskéhotechna, neúnavný experimentátor z Teheránu i čerstvé projekty s domácí stopou. Třídenní pražský festival konaný na sklonku září a začátku října tentokrát předjímá trojice koncertních večerů.

Vedra pominula a blíží se podzim. Klubová sezóna ohlašuje každým dnem nová zajímavá jména a chystají se festivaly, které člověk nemusí hlavně přežít, ale zažít. Uvnitř, bez tojtojek a s epesním stupňovitým hledištěm – i takový bude říjnový Lunchmeat. V plánu je tradičně pestrá přehlídka „pokročilé elektronické hudby“ a nových médií.

Letošní Lunchmeat byl nabitý jako nikdy předtím. Tři noci v Národní galerii byly vyvrcholením současné elektroniky a utekly rychleji, než bych si přál. Jakkoliv se našly vystoupení, které zklamaly, pozitivní dojmy výrazně převažují. Lunchmeat 2017? Nejdelší a nejlepší. (Filip Hastík)

Letošní Lunchmeat Festival byl nabitý jako nikdy předtím. Tři noci v Národní Galerii byly vyvrcholením současné elektroniky a utekly rychleji, než bych si přál. Jakkoliv se našly vystoupení, které zklamaly (Visionist, Clark), pozitivní dojmy výrazně převažují.

Pouhé čtyři dny zbývají do začátku elektronické události roku – pražského Lunchmeat festivalu –, tak si pojďme shrnout, co všechno nás během tří dní (respektive nocí) čeká v letenském Veletržním paláci.

Od komunitního či kultovního statusu přes komerční anebo mecenášskou ideologii se prostřednictvím globálního výrazu a lokální specifičnosti přesouváme a dostáváme ke slovu koncept – překračují se hranice nastavené z vnějšku, věříme i v nás samých. Jsme zapálenými svědky: pojetí „festivalu” se poměrně výrazně rozvíjí. Lunchmeat se jeví být v mnoha ohledech invenčím, a proto zářným příkladem takového přístupu.

Kreativní studio zaměřené na digitální média, specializované na design, interaktivitu a uživatelskou zkušenost chystá další ročník své vlajkové, stejnojmenné lodi neboli festivalu Lunchmeat. Od roku 2010 se pražský festival soustředí na představování těch zvučných a neotřelých jmen na poli elektronické hudby. Letos poprvé přitom bude kdysi celovečerní festival třídenní, což s sebou nese více prostoru a jmen. A celé to obklopí idea zkoumání, co pro společnost představuje idol.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.