Michael Gira se vrací. Tentokrát sólo a s kytarou. Jak slibují pořadatelé (jejichž výčet je delší než většina Girových skladeb), leckdy jde o „intenzivnější a bolestivější zážitek, než koncert jeho legendárních Swans.” Hudebník známý svým upřímným přístupem a maximálním nasazením má se sólovým vystupováním bohaté zkušenosti a do repertoáru řadí jak průřez tvorby své nejslavnější kapely (často ve velmi upraveném pojetí), tak komornějšího projektu Angels of Light či zatím nevydaných skladeb.

Promluvili jsme si s Rojkem, uměleckým ředitelem OFFu, o festivalu, o tom, jak zvládá roli ředitele a hudebníka zároveň, o tom, jaký má vztah k české hudební scéně i o jeho hudebních sentimentech…

Už jsou tady zas. Tentokrát zahráli na brněnské Flédě a u té příležitosti svolil Michael Gira k telefonickému rozhovoru. Na poslední chvíli se dozvídám, že otázky týkající se osobního života či minulosti kapely jsou zapovězeny a rozhovor by se měl točit pouze kolem aktuální desky a tour. „Jó, a Michael je dost náladový, tak snad ti to v polovině nevypne,“ přichází ještě poznámka na závěr. Nakonec je však Gira milý a přivětivý. Otevřeně mluví o Jarboe, své nadcházející knize i labelu Young God. Rozhovor občas naruší zvuková zkouška, turné je v plném proudu. Po Flédě pak přichází na řadu ještě festival Brutal Assault.

Noisoví matadoři a vrazi ušních bubínků Swans oznámili vydání reedic alb White Light From the Mouth of Infinity (1991) a Love of Life (1992). Světlo světa by měly desky spatřit 4. prosince.

Fenomén live sessions neutuchá. Pytel se skutečně roztrhl, z děravé juty nepřestávají vypadávat interesantní projekty, a my vám tak můžeme přinést druhý díl článku, který se představování takových atypických hudebních dýchánků věnuje.