„FOMO je o střetu představ s realitou. A protože jsme vážně chtěli, aby to bylo udělaný dobře, předělávali jsme to asi pětkrát,” říká Dominik Zezula. „Finální úprava obnášela kompletní přepis textu ve druhý půlce, transpozici druhýho refrénu a reharmonizaci celýho hooku.” Ke klipu dodává, že „je to surreálný a nemá to žádnej hlubší význam. Prostě takovýhle je žít v tomhle světě.”

Post-hudba oslaví v Brně na Apríla 10 let od své první bezejmenné nahrávky. Besídka proběhne v klubu Bajkazyl, kde jim kromě diváků popřeje také Arleta. Mladá pražská rapperka dnes také vydala dvojsingl, který uvádí slovy: „První se jmenuje Weapon a je to kind of letní hit, druhý s názvem Paranoia je absolutním opozitem k tomu prvnímu.“

Svět na konci roku nula (2021) vyšel na jaře v době lockdownu a všudypřítomných streamů, kterým se Post-hudba snažila vyhnout. Křty jsou tak naplánované až na podzim, ten pražský proběhl v říjnu (report přinesl třeba Full Moon) a brněnského se dočkáme už 16. listopadu v Kabinetu Múz.

Vivat Vila! je výsledkem neúnavné snahy Libora Staňka, Barbory Koritenské a dalších nadšenců z jejich okolí vnuknout život nejen chátrající památce, ale také do historického centra Prachatic. Organizace takového festivalu je však nelehký úkol, jelikož samotné město se ke kulturním počinům aktivní mladé generace staví spíše s nezájmem. O to více můžeme docenit, že bylo nakonec možné letošní ročník uspořádat v prostorách Kralovy vily a odkrýt tak její kouzlo i návštěvníkům, kteří stejně jako já neměli loni to potěšení ji navštívit.

Festival nebo dvoudenní zahradní slavnost u funkcionalistické vily s nejasnou budoucností? V obýváku vily a v zahradním šapitó hraje výběr z čerstvé československé alternativní scény a všude kolem je pozorovatelné naladění na stejnou pohodovou linku.

Balady o všeobjímajícím strachu z náhodného chaosu nyní rezonují současným trapem a experimentální elektronikou. post-hudba o současné situaci mluví přímočaře a nevyhnutelně nezní optimisticky. Rozhovor s pražskou dvojicí.

Kytara a klavír, o vztazích, odcizení i obyčejném lidském smutku. Tak šlo kdysi popsat Post-hudbu, za níž stojí písničkář Dominik Zezula a producent Tomáš Havlen. Druhé album přináší balady o změnách a nejistotě, které se hudebně proplétají s trapem a experimentální elektronikou. Dvanáct skladeb Svět na konci roku nula ohledává hlubiny šířícího chaosu.

Životní jistoty se bortí, lidé jsou neklidní a budoucnost rozostřená, uvádí pražská dvojice post-hudba, neboli Dominik Zezula (Děti mezi reprákama, Ministerstvo popu) a Tomáš Havlen (Spomenik, Zvíře jménem Podzim), která zkraje roku 2021 vyšle nové album, následovníka úspěšného debutu Není se na co těšit (2019). „Všechno se děje tak nějak za pochodu. Tu desku vnímáme jako skicák, který vzniká právě teď. Zní přesně tak, jak má” uvádí Dominik Zezula.

Letos se měl konat první, skutečně velký brněnský festival zaměřený na českou i zahraniční alternativní a nezávislou scénu. Že se nemusí bát přijít ani mainstreamovější posluchač, to měl snad podtrhnout název akce, který zní Pop Messe. Ambiciózní projekt byl naplánován na léto, ale při jeho odhadované kapacitě musel být tak jako ostatní větší akce přeložen na rok následující.  

Malý festival s bohatým programem u rybníka Rosnička kousek od Svitav letos vstupuje do svého devátého ročníku. Novinkou je přesun termínu z již celkem přesyceného července na poslední červnový víkend. Je to zároveň i datum, ve kterém se festival konal původně.