Promluvili jsme si s Rojkem, uměleckým ředitelem OFFu, o festivalu, o tom, jak zvládá roli ředitele a hudebníka zároveň, o tom, jaký má vztah k české hudební scéně i o jeho hudebních sentimentech…

Swans jsou legenda, na které jsem, jakkoliv tu hrají celkem často, nikdy nebyl naživo. Vždycky jsem je poslouchal jen z desky a měl je zaškatulkované jako trochu tvrdší špinavý experimentální rock s celkem zajímavými texty. Po návštěvě Flédy jsem změnil názor. Narozdíl od Filipa, který o jejich koncertu v pražské Arše psal před necelým půlrokem a viděl je už několikrát, pro mě byla úterní návštěva Flédy úplně novým typem zkušenosti.

Už jsou tady zas. Tentokrát zahráli na brněnské Flédě a u té příležitosti svolil Michael Gira k telefonickému rozhovoru. Na poslední chvíli se dozvídám, že otázky týkající se osobního života či minulosti kapely jsou zapovězeny a rozhovor by se měl točit pouze kolem aktuální desky a tour. „Jó, a Michael je dost náladový, tak snad ti to v polovině nevypne,“ přichází ještě poznámka na závěr. Nakonec je však Gira milý a přivětivý. Otevřeně mluví o Jarboe, své nadcházející knize i labelu Young God. Rozhovor občas naruší zvuková zkouška, turné je v plném proudu. Po Flédě pak přichází na řadu ještě festival Brutal Assault.

Loni se katovickému OFFu lepila smůla na paty, a tak se letos organizátoři (možná i jako omluvu za poslední ročník) rozhodli tahat jedno eso za druhým. První srpnový víkend nebudeme vědět, kam dříve skočit. Už úvodní zlomek dosud odhaleného line-upu totiž nabízí jména, na která se nelze netěšit. A kdo ví, co náš ještě čeká...

„Bylo to jako totální zjevení, jako přistání Marťanů, jako signály z vesmíru,” uvádí památný blog k první české návštěvě legendárních Swans roku 1987. O kapele okolo Michaela Giry pak není na nějakou dobu slyšet, ale rezonují ještě dlouho poté. „Brněnská Šelepka se otřásala v základech a my jsme jen s pokleslou čelistí zíraly na ty nepravděpodobné bytosti, jež ze svých nástrojů dolovaly něco, co přesahovalo naši hudební i lidskou zkušenost.”

Podobně přehnaný status má i délka setu či intenzita vystoupení, kvůli které je zvykem tahat z temnoty pseudointelektuálovy duše přirovnání o venčení iracionálních běsů, doplněná o poznatky ze školní exkurze v třineckých železárnách.

Swans. Legendární mašina, kterou snad – po téměř pětatřiceti letech existence, čtrnácti studiových albech a konečně také nespočtu koncertů po celém světě (Českou Republiku nevyjímaje) – netřeba představovat. Již před vydáním aktuální desky The Glowing Man prohlásil lídr skupiny Michael Gira, že půjde o desku poslední (alespoň v rámci formátu, jenž od znovuoživení v roce 2010 Swans reprezentuje).

O prázdninách se má cestovat, a tak jak lépe uvést začátek července než naším hudebním průvodcem? Vezmeme vás od USA přes Británii, Česko, Slovensko, Estonsko až do Jižní Korei. Těšit se přitom můžete na temné mrazení ba:zel, garážové řádění Genuine Jacks, tajemný urbanistický pop Iiris, znepokojivý instrumentální virvál Jambinai, mikrokosmickou melancholii Sundays on Clarendon Road, trýznění Swans a zakouřený blues The Kills. Tak místo krosny sbalte přehrávače a pojďte si hrát na cestovatele spolu s námi.

Noisoví matadoři a vrazi ušních bubínků Swans oznámili vydání reedic alb White Light From the Mouth of Infinity (1991) a Love of Life (1992). Světlo světa by měly desky spatřit 4. prosince.

Už máte lístek na letošní Colours of Ostrava? S přibývajícími interesantními jmény byste o něm měli začít minimálně přemýšlet. Jak je zvykem, v Dolních Vítkovicích se protne pravověrná alternativa s kvalitním mainstreamem, hřmotné kytary se zasněnou elektronikou a africkými bubny.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.