Sumarizace:
1) Minimální rytmy, temný spodky na dvě Volcy a pár dalších čudlíků á la Molly. Vrchol večera, divný tak akorát. Surový zvuk SFminiramp tomu hezky napomohl.
2) Prodavač byli fajn, měli před sebou hromadu fandů, kteří si zpívali spolu se Šamponem. I když „to není moje scéna“, užil jsem si aspoň rozkol mezi pop-pohodičkovou energií některých skladeb a akutním nutkáním o jasné sebevyjádření v textech.
3) Na konci téměř mimochodem začal zářit Obelisk of Light. Nejvíc odpočinková věc, jak když v Miloticích čekám na vlak. Většinu času v osamocení na nádraží. Akorát ty bicí vzadu čekaly, až do nich někdo začne vyťukávat tichej rytmus.
